|
Prostě jsem musela, i když mě strháte ;)
|
Byl jsi tak blízko
a já věděla, že dotknout se Tě nesmím
ten důvod znám jen já
proto je Ti záhadou
že jsem tak ostražitá
každý pohled, úsměv,
malý dotyk...
o to všechno Tě okrádám
a ty to ASI nevíš
nebo jen hraješ s city
aby jsi věděl
sama nevím...
Jsi milý
jsi krásný
a nebudeš můj,
i když už dlouho nejsem šťasná
ale jsem srab...
a vdaná někde jinde.
a já věděla, že dotknout se Tě nesmím
ten důvod znám jen já
proto je Ti záhadou
že jsem tak ostražitá
každý pohled, úsměv,
malý dotyk...
o to všechno Tě okrádám
a ty to ASI nevíš
nebo jen hraješ s city
aby jsi věděl
sama nevím...
Jsi milý
jsi krásný
a nebudeš můj,
i když už dlouho nejsem šťasná
ale jsem srab...
a vdaná někde jinde.
15.11.2009 16:12
myslím, že právě to nedostižno, to dělá celé krásným ,) .... není to muž, kterého máš doma, je to představa, že tenhle je jiný .... krásné * ....
15.11.2009 12:33
Trochu mi to připomíná Smrt v Benátkách. Krása na dosah, přec nedosažitelná. A autor si v skrytu duše přeje, aby to tak zůstalo, neb, ač si to sám neuvědomuje, potěšení mu přínáší pouze to, že se smí tou krásou kochat.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.