|
Pocity se mění jako při jízdě na horské dráze ...Kampak asi směřovaly tyto ...
|
Polnočné zamyslenie
Prázdna ulica, ozvena krokov, blikajúca pouličná lampa,
v dialke tieň, takmer ho nevidno ...
zrazu sa v tej samote otvára do Pekla brána,
a na opačnej strane ...biele žiarive svetlo ...
(Ktorá cesta je pre mňa?
Kto vie, aký význam majú všetky znamenia? ....)
Z kávamatu pocitov mi nadnes vypadla čierna káva
žiaden cukor ani mlieko ...
a musím šálku vypiť až do dna, aj keď som si istá, že káva bola „Od Žida“
Moje nádeje opäť odvial vietor ...
(Už len čakám, kedy si poručí Život,
platiť prosím, čakám netrpezlivo ...)
Prázdna ulica, ozvena krokov, blikajúca pouličná lampa,
v dialke tieň, takmer ho nevidno ...
zrazu sa v tej samote otvára do Pekla brána,
a na opačnej strane ...biele žiarive svetlo ...
(Ktorá cesta je pre mňa?
Kto vie, aký význam majú všetky znamenia? ....)
Z kávamatu pocitov mi nadnes vypadla čierna káva
žiaden cukor ani mlieko ...
a musím šálku vypiť až do dna, aj keď som si istá, že káva bola „Od Žida“
Moje nádeje opäť odvial vietor ...
(Už len čakám, kedy si poručí Život,
platiť prosím, čakám netrpezlivo ...)
16.05.2010 22:53
Strach z neznáma, budoucnosti ... takové to rozechvění z nejistoty je možná motivující, ovšem dlouhodově frustrující a když je příliš silné, potom devastující ...ovšem bez trochu strachu či pokory to v životě nejde ... nějak si neumím představit, že bych si to prostě "naburácela" do Života a chtěla po něm, ať si přede mnou sedne "na zadek" :-)
16.05.2010 22:44
Dík ;-) Když se někomu líbí dílko, tak to vždycky potěší ... Tedy, jsem potěšena :-)
16.05.2010 05:17
Je to senzačně napsané...dobře se mi četlo.Těším se na další tvé umělecké kousky!
14.05.2010 17:23
jít v rozpacích ke dveŕím, byť jsou to Ony Petrovi, nikdy není strach zbytečný, neb sám k sobě je člověk rozmarný... Mon cherry... ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.