Přátelství je jako křišťál. Krásné, ale křehké a jakmile ho jednou upustíš, už nikdy neposkládáš jeho střípky zpět. O přátelství je třeba pečovat... Pěkná báseň, i když se dá říct, že je to už trochu ohrané a ta forma je poměrně jednoduchá. Tohle téma by si možná zasloužilo trochu více propracovanosti, ale zase na druhou stranu, může být přátelství někdy ohrané? Ne, tak proč by měla být ta báseň ohraná? A v jednoduchosti je přeci síla... takže tady u té básně mě vlastně možná kritika (co mě napadá) ani nezajímá... hezké to je... =)... drž se těchto názorů a budeš mít hezčí život... =)
puero: Sice nesdílím puerův názor o fazóně a velkých písmenech, ale v té nechutnosti se s ním shoduji. Žádné koření, nedozrálý sýr či aspik bez náplně, či jak to říct nekuchařsky? :-D
Ale zase oproti tvým ostatním dílům je v ní jistý posun. Není tam nesmyslné litanické opakování, jaké si od tebe pamatuji.
Zase, pokud sem dáváš básně 4 až 5 let staré, tak by nebylo od věci je možná trochu překutat.
Ale zase oproti tvým ostatním dílům je v ní jistý posun. Není tam nesmyslné litanické opakování, jaké si od tebe pamatuji.
Zase, pokud sem dáváš básně 4 až 5 let staré, tak by nebylo od věci je možná trochu překutat.
Vida ji, angažovanou poezii. Dokonce (proti)válečnou - to se málo vidí. Nicméně mě neodradila ke vstupu do koaličních vojsk. Není dost na hrůzy války poukazující. Ve druhé sloce ale i v té první na mě dýchl muzikál Vlasy. Inspirace? Ty jsi nejspíš na vojnu ještě chodil, já už ne. Mně tedy armáda neříká nic. Toliko že je to klub choleriků, kteří si vybíjejí své agresivní choutky na jim podobných obětech. Asi jsi báseň psal ve Wordu a nevypnul sis počáteční písmena velká. No....dodnes nevím, jak se k této formalitě mám vlastně stavět. Nelíbí se mi to. Ta básnička si neklade za cíl působit rebelantsky takže by měla dodržovat určitá pravidla co se fazóny týče. Celkově to na mě působí dost nemastně a neslaně a nesladce.
Zdenek39: Děkuji za komentář. Zdeňku k podobnosti:
1. Všechny básně, které sem dávám jsou 4 až 5 let staré.
2. Přečet jsem si PŘESTAŇME UŽ a podobnost vidím jenom v tématu, což je u protiválečných básní obvyklé, že mají podobné téma:-)
1. Všechny básně, které sem dávám jsou 4 až 5 let staré.
2. Přečet jsem si PŘESTAŇME UŽ a podobnost vidím jenom v tématu, což je u protiválečných básní obvyklé, že mají podobné téma:-)
Tato báseń se podobá dost mé, např.PŘESTAŇME UŽ:, mám i jiné ale tobě se dílo Jaký to má smysl podařilo, ale promiň doopravdy mi to připomíná mé.
Velice okouzlující báseň :) Že andělé nejsou? To říkal kdo? Básně mohou být i imaginární ;)
Andělé nejsou kýčovití!
A mě se to líbí...
Hlavně to, že je to napsaný barvitě, a přesto se to rýmuje...:-)
A mě se to líbí...
Hlavně to, že je to napsaný barvitě, a přesto se to rýmuje...:-)
Tak jak píšeš, dobře víš zda mě čteš, že tak píši i já, jinak báseň je pěkná.
Pro vysvětlení - Lucifer byl kdysi prakticky pravou rukou Boha, nicméně pro svou pýchu se mu postavil. Bůh jeho následovníky i jeho samotného svrhl na zem. Momentálně se jeho následovníci nazývají spíše 'démony' a Lucifera v novější podobě snad znáte...
abuzér - člověk závislý na alkoholu, drogách, či něčem jiném
abuzér - člověk závislý na alkoholu, drogách, či něčem jiném
První část to bylo nadějné, pak už to hodně upadlo, no nevím... :) Podívám se na další.
Hele. Na to, že Ti je 14, jsi mne moc překvapila, že to je dost čtivé a některé obraty jsou docela fajn. :) Sice mne už při prvním přečtení znechutilo nebe/Tebe, protože to už jsou tak otřepané obraty, že ani nevím proč je do těch básní ještě všichni cpou, ale při dalším čtení sis to u mne vyžehlila. Hezké, piš dál! :)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [18], Ed.HaNy [15], Dany Lujs [15], Calime.CZ [14], Pavla358 [12], Verča Lazarú [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

