Hvězdářka z Pikovky: "Dvě prostřední strofy a poslední trojverší mají něco do sebe. Zbytek... působí jako pěst na oko." Příště škrtej (autorko básně).
Jako písňový text by to klidně sloužit mohlo.

polly: přesně to mě napadlo taky....rap teda taky moc neposlouchám ale už jsem tam slyšela nějakej ten beatbox a podobný věci....:D...ale i jako básnička se mi to fakt hodně líbí...

jako první reakce mě napadlo:"to je hustý"..:-)..a přesně v tom smyslu slova....je to ve správné rubrice, ta básnička působí fakt pesimisticky ale strašně jí obdivuju....je v ní něco, co mě nutí číst si jí znova a znova a trochu o ní popřemýšlet....fakt pecka

Eliška Vobrubová: Ďakujem za všetky komentáre. Tie ruky majú práve symbolizovať môjho Boha. A s tou latinou si to budem musieť poriadne premyslieť. Chcem, aby to bolo správne, ale keď to zmením, tak budem musieť zmeniť celú strofu. Ale som rád, že si ma na to upozornila.

Ono konštatovanie "Cogito ergo sum, cogito ergo dies es" som prebral z jednej knihy, ale je možné, že máš pravdu.

Ano, ano - bývají takové chvíle, taková období v životě, kdy člověk mívá pocit, že všechno je jakoby za sklem, takové ty chvíle, kdy vidí, ale neprožije naplno (většinou neprožije naplno právě to radostné), neboť to sklo či jiná clona tomu brání. Jestli správně rozumím sdělení, tak bych řekla, že báseň dobře vystihuje ten pocit, při čemž si vážím toho, že bez patosu, vlastně velmi prostě a jakoby obyčejně, ale dle mého soudu účinně a srozumitelně. A to včetně nadějeplného závěru - a ty ruce, které pomohou mohou být klidně konkrétní či symbolické (v obou případech mi to funguje). Děkuji za příjemný zážitek ze srozumitelné, aniž polopatistické básně, která právě proto dokáže probudit představivost, vytvářet obrazy, probouzet city, empatii.
Jedinou drobnost přece mám, ta se týká latiny: verš Cogito ergo Dies es by měl správně znít Cogito ergo Deum esse (podobně jako credo Deum esse sanctum). - -- Moje zbytky latiny jsou už jen drobečky v paměti, ale naštěstí se mám koho zeptat - a moje maminka umí latinu dobře ještě stále:-)

Děkuji za objasnění mnou položených otázek. Odpověď mi opravdu velmi pomohla k pochopení textu.

jayjay: :-D

ja to z tebe citim..prave proto jsem ti to napsala..

cetla jsem ted harukiho knizku o behani..psani je drina..treba ti taky pomuze mit zas chut..

Stakatej pes: :-D Nešťourat do básní, to je cesta k jádru poesie :-D Dobré básně šťourání snesou.

..nemám slov. je skvělá*

Eliška Vobrubová: Mám tam dostatek prostoru pro vlastní vyložení významu. Já tam ten svůj našel, no pokud někdo nemá fantazii a bude se v básních doslovně šťourat, tak se obávám, že smysl Vám bude unikat stále. :-)

Nejsem si proto zcela jista, je-li abuzér (nebo abuzéř) opravdu Licifer v novější podobě, jak je uvedeno ve vysvětlení k básni... ale budiž, může to být náhled autora.
Leč i když toto přijmu jako možné, přes opakované čtení básně se mi nedaří přijít na to, o co vlastně jde - jaké je sdělení, pointa.
Text vypadá poeticky, osobitě a obrazně, ale při bližším zkoumání docházím k názoru, že právě jen vypadá - že působí artistně, ale celkové vyznění uniká (alespoň mně). "Zalomím" se hned na prvním dvojverší a snažím se přijít na to, jaký je teda ten tulipán - červený nebo žlutý? Nepřijdu na to ani za několik dní, nechám to tedy být (jenomže to není dobré, když sdělení není jasné - když má tulipán nachový květ, těžko může mít žluté okvětní lístky; je to jako když je řeč o černochovi s typicky plavými vlasy) a jdu dál.
Ale ani následující dvojverší "Se svými křídly ze střelného prachu/A dušemi místo perutí místy." mi nepomůže - vůbec nevím, co jsou křídla ze střelného prachu ani duše místo perutí místy, a jediné na co přijdu je, že nachu-prachu a listy-místy. Dále verš "S těmi křídly i půlka srdce v rohu" - v jakém rohu je půlka srdce? A jaká půlka srdce? A čí je to srdce? A není důvodem srdce v rohu zase jen rým pro slovo Bohu? "Zlomená křídla a rudé modřiny na těle" - to jsou ti andělé, kteří vypadli z nebe, náhle hmotní, že se potloukli chudáci takhle moc? A kdo "Netušíc význam slova lidé." ? Ti andělé, jež se postavili Bohu (v tom případě by nebylo užito správného přechodníku)? Nebo se to vztahuje k té druhé naznačené rovině textu, jež je psaná kurzívou - "Ráda se skrývá." a "Po kapsách antidepresiva."? Ale ani to mi pochopení neusnadňuje. Nevím totiž, je-li ta, co se ráda skrývá, hlavním tématem básně - tedy, že by to bylo o na scestí svedené a zneužité dívce (a jejích svůdcích), která je teď v depresi z toho všeho (mimochodem jakou byla odměněna bystou - a proč bystou?; diadémům bych ještě rozuměla...)? A nebo, jsou-li hlavním tématem básně andělé, kteří byvši vyhozeni z nebe, měli tu smůlu, že netušili význam slova lidé, a potkali se s takovými "vejlupky" jako jsou abuzéři...
A úplná zdánlivě asi drobnost nakonec: Myslím, že by textu prospělo, kdyby se autor rozhodl jednoznačně, bude-li používat interpunkci či nikoli - v tomto dvojverší "Svatebním darem byl prsten od abuzéra/Kdy s ním i s milenci padla k zemi." narozdíl od jiných chybí. S tím souvisí i psaní velkých písmen na počátku veršů - současné použití interpunkce a velkých písmen na začátku veršů bez ohledu na ni orientaci v textu a jeho vnímání neusnadňuje, ba přímo naopak - ještě více komplikuje.

Básní jsem chtěla říct, že člověk někdy mívá výpadky paměti a často se to stává při velmi nepříjemných stituacích v životě. A i velká fyzická bolest je po čase , jako by nebyla.

AD Lucifer: Přiznávám, že v této problematice nejsem příliš "kovaná", ale z toho, co jsem si přečtla soudím, že to s Luciferem je poněkud složitější:
Křesťanská tradice o Luciferovi vychází jednak z Jeronýmova překladu Izajáše, jednak čerpá i z Knihy Zjevení svatého Jana („Apokalypsy“) 12,7.10, kde Jan ztotožňuje dávného hada z Edenu s padlou hvězdou, tedy Satana a Lucifera. Podobně ztotožňují Lucifera a Satana Tertullián (Contra Marcionem 11,17), Órigenés (In Ezechielem 3,356) a další.

Plně rozvinutá křesťanská tradice založená na Jeronýmově překladu Izajáše 14,12 učinila z Lucifera jméno hlavního padlého anděla, který ztratil svou původní slávu jitřní hvězdy. Pokud (hlavně před Jeronýmem) tento termín neoznačuje vlastní jméno Satana, používá se pro stav, ze kterého byl svržen a který ztratil.

Na rozdíl od pozdější tradice však Starý zákon nikde o pádu andělů nebo Satana nehovoří. Tato legenda má své kořeny především v apokryfní židovské a raně křesťanské literatuře. Nový zákon, pokud hovoří o jitřní hvězdě nebo o Luciferovi (v překladu Vulgáty), označuje tímto termínem obvykle Ježíše Krista, „jitřní hvězdu“.

hmm..hezký :)

... pravopis se lze doučit; jazyk, kterým se vyjadřujeme, nám slouží jako nástroj toho vyjadřování, tudíž by měl mít kvalitu, kterou si zaslouží po stránce výrazové i mluvnické... tupou kosou těžko sekat trávu, ale kosu lze nabrousit:-)

Zdenek39: Zvláštně, lépe řečeno divně. Je nerozeznatelné, co se snaží sdělit.

Díky za komentář.

Yarrod: Jejda, děkuji moc za tak krásnou kritiku. No...co říct... snad se teda nepleteš :-)

Sirius: Jojo... dneska jsou holt rytíři trochu jiní... =). Děkuju za přečtení a za koment... =)...