A že nemám zač - to opravdu ne.

Hluboce se omlouvám, vážená básnice, že jsem si dovolila přečíst dílo, které zřejmě není mých očí hodno, a že jsem si dovolila k němu zaujmout nějaký poostoj.

děkuji za korekturu, každopádně...pokud tápeš, nemáš v mých řadách co dělat....

Eliška Vobrubová: no nemáš zač..a kdo řiká že se chci zdokonalovat? a davam si to sem protože to tu mam všechno pohromadě a ne jen tak někde domy poházený na papíru...nenutim nikoho to číst..

Eliška Vobrubová: Vstanout je novotvar. Neberme básnici možnost tvořit nová slova. Ona určitě ví, proč ho tam má právě takto. Jinak. Že?

Mimochodem ti dlužím poděkování: Svými reakcemi jsi mně o sobě sdělila víc, než všemi básněmi dohromady. Děkuji.

Vstanout????
Pokud je mi známo, existuje sloveso vstát (dokonavé) nebo vstávat (nedokonavé) - ve smyslu zvednout se, postavit se na nohy. Jiné je stanout - může znamenat též postavit se, ale v jiném slova smyslu - (například stanout v čele nějakého hnutí) nebo zastavit se (například stanout v němém údivu, stanout před obrazem).
Vstanout je podivný a nesmyslný hybrid, a nic na tom neměni fakt, že se s ním můžeš setkat v novinových článcích.

:-)

Hm, tomu říkám osobitý postoj.
Jistěže psaní může mít i funkci takzvaně terpaeutickou, to jest člověk se z něčeho vypíše a tím si uleví. Jenom mne překvapuje, že když nepotřebuješ nic sdělovat (nikoli zdělovat), proč své texty zveřejňuješ. - Někdo si z dlouhé chvíle píše, někdo počítá. Ten kdo počítá, musí rozumět počítání a vědět, jak se které číslo píše a co znamená, jinak jen píše čísla a k ničemu to není. Jistěže se může zdokonalovat, když bude chtít. Ale s postojem, který zastáváš ty, by to nešlo.

musím souhlasit.. vidím v tom i něco pozitivního... I když podle mě není básnička na uplně nejvyšší úrovni, má něco do sebe, klaním..

"Na Vánoce ti táta namlátil úhořem" tak pri tomto som sa nahlas zasmial. Inak dosť krátke dielo na tvoje pomery. A aký to je "Kandovaný pohled" ?

Homér: ??

Eliška Vobrubová: už to tak vypadá... dík za upozornění...

Eliška Vobrubová: Děkuji za poučení, jsem zase o něco chytřejší...a četla jste si mou anotaci k této básni?? Je to přesně ono: "Já vím..."
A to je to výmluvné. Nemyslím si ale, že je to blbost a ani se nezlobím za Vaši kritiku...Podle mě báseň nemusí mít smysl - přečtěte si jiná díla na této webové stránce, já jsem jich taky hromadu "nepochopil". U mě jde o to, vyjádřit pocit i když jde smysl bokem...
A až sem vložíte nějaké své dílo, tak si ho s radostí přečtu.

Eliška Vobrubová: mě je tvoje kritika fakt uplně jedno. A básničky nepíšu proto, že bych tobě nebo komukoli jinýmu chtěla něco zdělit. Píšu to proto, že mě to baví nebo jen tak z nudy. Takže ani ňák nepotřebuju abys jim, tudíž i mě rozuměla..
A netvrdim, že když někdo nemá muže a děti, že je nešťastnej..ikdyž s mužem je to lepší a bez dětí se žije líp..ae to už zase jiný téma..

*neboť v tomto případě...:-)

- "A neptal jsi se mě..." z ní to krkolomně hyperkorektně (hyperkorektně je stejně nedobře jako nedbale) a není to česky správně, nebo v tomto případě se jsi a se zkracuje na ses, takže by to mělo znít: A neptal ses mě, zda to umím;
- "které si posílal v karavaně" - patrně "si" není zvratné zájmeno, a není-li, mělo by být napsáno jsi, právě proto, aby nedošlo k mýlce nebo aby čtenář nemusel zbytečně tápat...
- "Možná si ani netušil..." - platí totéž, co u předešlého;
- "Na mé ruce si pastelkou kreslil..." - ani zde "si" evidentně není zvratné zájmeno;
- "A sbíral si mé slzy..." , "snad chtěl si mi tím něco říct..." - a ani zde nejde o zvratné zájmeno, mělo by tam tedy stát jsi.

WTF?

LUKiO: málomakající inspiraci..LOL:-) Díky za přečtení, první půlku jsem byl šrot, a druhou jsem tam dal, aby bylo co číst, což jsem psal kdysi před tím.

To by šlo:-)