Přihlížející to mají nejlepší :-D

Ano nic se nedoví zejména v tom případě, když tázaný nechce nebo nedovede odpovědět. A to je koneckonců taky odpověď.
Ani nevím, má-li smysl psát o tom, že vidím-li někde problém, může diskuse o něm buď pomoci mně nebo té druhé straně (nebo dokonce i oběma zúčastněným... a někdy dokonce i přihlížejícím:-D).
Ovšem s tímto tvým postojem to, vážený slovutný autore, opravdu nejde.
Jinak děkuji za nevyžádanou radu:-)

Eliška Vobrubová: Ano, je to i možná proto, že kdo se moc ptá, leckdy se nedoví nic. :-) A pokud máte problém s mými básněmi, tak už mne vícekrát nerozklikávejte. Přeji pěkný den. :-)

*jen o prvním dvojverší...

P.S.: ... a to se stále bavíme je o prvním dvojverší... a co teprve ty další otázky...

jayjay: Děkuju, náčelníku, že ses mě zastal:-)

Kdybych neměla problémy, nemusela bych klást otázky.
Myslela jsem, že když mám možnost potkat se s žijícím autorem, že mi v objasnění pomůže, abych text pochopila.

Ad barvy:
Právě proto, že velice dobře vím a chápu (napsala jsem to hned v prvním komentáři k básni), že nachová a žlutá jsou naprosto odlišné barvy, mám ten problém, že nevím, jaký teda je ten tulipán. - Jinak ano, můžeme se dohadovat o tom, co je květ, všichni si to můžeme o pestících, bliznách atd. nastudovat (někteří si to pamatují ze školy, někteří se o tom třeba právě učí...). Když už jsme ale u toho, tak pokud nejsme zrovna přírodovědci (a patrně i ti také, pokud nečiní podrobný popis pro atlas rostlin nebo odbornou publikaci jinou), tak obecně vnímáme květ podle barvy okvětních lístků, z čehož plyne, že když se řekne "za květem tulipánu s barvou nachu", znamená to, že květ tulipánu je nachový. Ovšem když se řekne "se žlutými okvětními lístky", znamená to, že ten květ je žlutý, protože právě podle barvy okvětních lístků říkáme, jakou barvu mají květy té které rostliny - takže buď můžeme říci, že květ je žlutý a nebo že květ je nachový - pokud je žlutý, má žluté okvětní lístky, pokud je nachový, má nachové okvětní lístky, neboť ty okvětní lístky jsou součástí květního obalu (v případě tulipánu je květní obal tvořen výhradně okvětními lístky), který chrání vnirtřní orgány květu, to jest pestíky a bliznu.

Ad oxymoron:
Tento pojem platí pro spojení slov, jejichž význam se navzájem vylučuje - jedná se o logický spor - například: horký led, sečtělý analfabet, pravdomluvný lhář, pokorný náfuka, poctivý zloděj, empatický tyran... V tomto smyslu nachový květ a žluté okvětní lístky nejsou oxymoronem, ba ani žlutá a nachová ne; dokonce to nejsou ani barvy na opačné straně barevného spektra, aby se o nich mohlo mluvit jako o protikladech (ke žluté je to modrá, k červené zelená).

Píše-li autor, že svůj výklad má, proč se zdráhá ho zveřejnit a nepomůže té "dané osobě" která klade otázky? .... Že by to bylo proto, že to vypadá jaksi zajímavěji (alespoň patrně v jeho vlastních očích)? Nebo proto, že se autor domnívá, že lepší zůstat tajemným a tajůplným básníkem? Nebo snad proto, že tato póza je pohodlnější?

To by šlo.

To jo, ale to je přeci úplně jiná logika, která s tím o čem jsme mluvili nesouvisí. Sto lidem nechutná báseň na sto způsobů.

hezký! :) zvláštní nápad,dobře napsaný! :)

jayjay: Sto lidí, sto chutí a tak je to i s básněma. No ne? :-)

Aha! červený vnitřky a žlutý okolí :-D Tak si říkám, co to znamená vykládat si to po svojem?

jayjay: "Z morfologického hlediska je květ souborem přeměněných listů přisedajících na zkráceném stonku, které jsou během procesu evoluce přeměněny tak, aby mohly účelně a efektivně plnit svou funkci. Skládá se obvykle z tyčinek, pestíku a obalů květních (okvětí nebo kalichu a koruny). Soubor většího množství květů se nazývá květenství."

Takže kdybychom chtěli být doslovní, tak prakticky jde i květ s barvou nachu, ale žlutými okvětními listy. :-))))

A k čemu ta báseň je? Já když si nějakou báseň čtu, tak se mi to promítá v hlavě. A především si to vykládám po svojem, ale baví mne to. Takový malý příběh. :-)

To se mi líbí, každý si může vyložit báseň jak chce. Báseň je bez hranic. Může tedy vlastně znamenat cokoli. Všechno i nic. Je všeobjímající, významů má neomezeně.
Ale pak se nabízí otázka: K čemu ta báseň je?

No, nachová a žlutá jsou úplně jiné barvy. Použít je jako oxymoron? To se mi moc nezdá.

jayjay: Šťourání ano, ale tohle je naprosto zbytečné shazování. Když někdo nedokáže pochopit to, že nachová barva a žlutá barva opravdu není to samé... a kdyby si daná osoba přečetla i zbytek mých básní, tak by se i dověděla, že rád užívám protikladů a oxymorónů a zdánlivě vylučující se věci.

Eliška Vobrubová: Jak jsem psal, já svůj výklad mám. Vy si můžete bez problémů vyložit báseň po svém, nemá hranice. :-)

Zajimavy napad, az me zamrazilo.. :))

Me se libi.. zajimave.. "Čtyři kouty, čtyři stěny zdánlivě jsou beze změny." asi nejvic.. :)

Já myslím, že jestli je to jedno z prvních děl, pak máš opravdu talent. Velice čtivě napsané. Čekám na pokračování.

zaznamenávám tendece náchylnosti k poetismu a dada ve druhém slově prvního řádku poslední sloky! Pozor!Ani se nenaděješ a začneš psát o blanokřídlé košilele!

Jinač jo. Akorát ten název tam dost hapruje. Nutí mě domnívat se, že ses v něm pokoušel o vtipnou přesmyčku.