Zítra měl nastat den,
kdy v jednoho se změní dva
Jak rychle rozplynul se sen,
že bych byla jenom tvá
Večer zavřu oči
a bude se mi zdát,
že to takhle nesmí skončit
že mě snad máš rád
Třeba probudím se do snu
Zlé myšlenky se vytratí
Pak pošlapanou ranní rosu
stopy lásky navrátí
Jenže skutečnost je jiná
Já sedím, mlčím, přemýšlím
Copak jsem snad něčím vinna?
Říct: "Mám tě ráda," už nesmím?
kdy v jednoho se změní dva
Jak rychle rozplynul se sen,
že bych byla jenom tvá
Večer zavřu oči
a bude se mi zdát,
že to takhle nesmí skončit
že mě snad máš rád
Třeba probudím se do snu
Zlé myšlenky se vytratí
Pak pošlapanou ranní rosu
stopy lásky navrátí
Jenže skutečnost je jiná
Já sedím, mlčím, přemýšlím
Copak jsem snad něčím vinna?
Říct: "Mám tě ráda," už nesmím?
Ze sbírky: Střípky
18.05.2011 00:49
v pohodě :) já to beru...jsou to taky docela staré věci, takže když si to teď občas čtu, tak bych ti pocity sepsala rozhodně jinak :)
17.05.2011 22:34
Milé dílko. Zklamání - takové máslové, rozumněj lehce roztíratelné, nevážné. Ale ta poslední věta! Ta poslední věta mi připomněla Hvězdné války a mistra Jodu. Tou svou krkolomnou skladbou. Jasně je to kvůli rýmu. Ale stejně: ,,Padavan hodně se učit musí."
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.