Minimálně dvě zlomená srdce v básní jsou a možná jsou i na entou ... Našli jste se ...

puero: Fuj, podzemí a ještě tma, to bych asi nedala. Stačilo mi to v Ekvádoru v jeskyni, kdy jsme tam seděli několik minut v úplné tmě a mně popadala úzkost a snažila jsem se nemyslet na to, jak úzký byl ten průlez dovnitř a že jsem v zemi častých zemětřesení (několik jsem jich i zažila, jedno fakt silné, naštěstí epicentrum hluboko, takže bez následků). Ale zas taková Neviditelná výstava (1 hodina v absolutní tmě, kdy poznáváš svět s nevidomými průvodci jen hmatem, včetně simulace ulice, to bylo fuj), byl moc zajímavý proces a byla jsem tam víckrát.

Psavec: Darko: LadyLoba: Mlčeti Zlato: syrda: Díky moc za přečtení a milé komentáře.

Yana: Do hloubky jsem to nikdy nezkoumala, co to předně přináší. Ale tmu a ticho ve svém životě určitě pro regeneraci potřebuju… já mám nechtěně svou soukromou terapii tmou a jde teda na dřeň, tak to pak nemusím vyhledávat cíleně:)

LadyLoba: Psavec: Yana: Děkuju za přečtení a komentáře.

Dobrá. Já kdysi jednu navigaci vyhodil za jízdy z auta. Zasloužila si to...

Orionka: Jen se o něj nenechat připravit… někdy je to doslova boj o život.

Psavec: děkuji

Ještě, že tu je naděje.

Zaujala.

Hezká, zaujala.

Májové vzpomínky, i neveselé nám patří.

Yana: děkuji :)

Orionka: Děkuji, naštěstí zde byl jen letmo zmíněn v podobě příslovce.

Zajímavá a nacházím v ní své

Krásný sen a smutné procitnutí

Snad tvé přání bude vyslyšeno, zamýšlím se nad zpovědí i přáním, jen, když máme pocit že něco jde ke dnu, tak to tam asi opravdu jde, nevím, ale tu báseň jsem si ráda přečetla

Skvělý název i báseň. Jen ne chudák ale sebestředný hajzl

Tak už nevrč, stejně tě to bolí jak čtu z té krásné básně, možná si mami myslí " promiň Luci " myslím, my maminky hledáme chyby v nás. Vypsalas svůj pocit skvěle.

Dobry, hezky metafory.