Splašené emoce, jsou jak splašené vosy,
nejde to ovládnout, když nechceš to vzdát
Pak sám sebe ptáš se co vlastně a kdo jsi,
že snažíš se vzepřít osudu, a jenom brát
Je v tom velká pravda a nutí mě
přemýšlet.
Krásný zbytek dne. Miras
nejde to ovládnout, když nechceš to vzdát
Pak sám sebe ptáš se co vlastně a kdo jsi,
že snažíš se vzepřít osudu, a jenom brát
Je v tom velká pravda a nutí mě
přemýšlet.
Krásný zbytek dne. Miras
Pravda.
Také mi někdy silný vitr sebere papíry z holé ruky.
když psaní se nevede,v hlavě jen beztvaré zvuky
Měj krásný den. Miras
Také mi někdy silný vitr sebere papíry z holé ruky.
když psaní se nevede,v hlavě jen beztvaré zvuky
Měj krásný den. Miras
Oco jde
O život plný změn.
Rozpolcenosti a scelení.
Tep srdce jak odpočitavaní hodin.
Vnimaní se s myšlenkami
střidá jak fygury na šachovnici.
Ta hra začina znova a znova
Však pokaždé jinak
O život plný změn.
Rozpolcenosti a scelení.
Tep srdce jak odpočitavaní hodin.
Vnimaní se s myšlenkami
střidá jak fygury na šachovnici.
Ta hra začina znova a znova
Však pokaždé jinak
LadyLoba: jj technicky jsou to dvě věci, ale ráno mi to přišlo, tak jsem napsal rovnou obě. K čemu docházím, mysl si v podstatě dělá co chce ale je na nás, zda ji posloucháme nebo se věnujeme cítění. Ten citát bych si dovolil pozměnit. Přemýšlím o věcech, abych nemusel cítit nebo vnímat. Máme na výběr zda jsme v hlavě nebo v těle. Z hlavy přichází fantazie naší mysli, z cítění může, pokud se tomu budeme věnovat reálný vhled, ale to asi nemusím zmiňovat :). Jen snad že mysl nás dokáže dokonale otupit, má ráda plnou pozornost. Nicméně západní svět je na ní založen…
človiček: nakonec je tam vlastně vděk, možnost vyléčit si nějaké dávné trauma tím že se někomu povede jej trefit. Bolestivé ale pokud se zadaří, je možné se pomalu léčit :)
Defragmentace, kaleidoskop...ale hlavně ten úžas nad změnami Nás samých, že se ani nehodí zlobit se na toho , kdo to v Nás dokázal nastartovat byť způsobem nepříjemným.
a než zmizně pismák - tu je odkaz na tu báseň https://www.pismak.cz/dilo/457220/
hm - jasně, že báseň je spíše o něčem jiném to puzzle bude ještě x krát jinak nejspíš
ale můj trigger je vědomí versus myšlení -- pokud vím, myšlení umí být jak neposlušná opice, a kdo si je toho vědom, může trénovat umění zkrotit svou mysl ... a taky pokud vím, víme mnohem mnohem víc, než si myslíme, nebo umíme vymyslet ... a je pecka cittát od Garyho Douglase "Přemýšlíš o věcech, abys nemusel vědět." ...
ale můj trigger je vědomí versus myšlení -- pokud vím, myšlení umí být jak neposlušná opice, a kdo si je toho vědom, může trénovat umění zkrotit svou mysl ... a taky pokud vím, víme mnohem mnohem víc, než si myslíme, nebo umíme vymyslet ... a je pecka cittát od Garyho Douglase "Přemýšlíš o věcech, abys nemusel vědět." ...
Terri42: Psavec: Miňko: Lotka: Děkuji Vám všem :-)
Brigita: Plyne to z toho, že vesmír ego nezajímá, co nám kdo udělal, nebo proč se chováme tak či onak...zajímá ho co jsme, jakou barvou nebo energií pro něj záříme a dle toho se k nám chová, ne však z hlediska toho, že by nás soudil, prostě k nám tak přistupuje. Podobně jako když voda teče, zmrzne nebo se vaří, také má svá pravidla. Z tohoto pohledu je ego něco jako filtr, brýle, přes které nemůžeme vidět svět takový jaký je. Zároveň můžeme dělat věci, které se z hlediska ega zdají být dobré, ale ve skutečnosti dobré nejsou - například oko za oko, zub za zub. Ale tyto činy nás dělají tím co ve skutečnosti jsme, a to můžeme vidět jen v okamžiku, kdy třeba jen na chvíli, ego spí :). A universum nás vidí takové jací jsme pořád. A souhlas, každý v tom může vidět něco jiného a tak je to v pořádku, jen se na chvíli zastavit a rozhlédnout, dává životu sílu a směr.

