

To bude koloběh žívota.
Zrod konec a čas mezy tím,vyplněn čiností i nečiností.
Někdo se i postí..
Zrod konec a čas mezy tím,vyplněn čiností i nečiností.
Někdo se i postí..


Člověk je bytost z lidí, dceru nevyjímaje. Mít rád dceru je začátek cesty k bytosti, k člověku. Časem nebudeš nikoho vyčleňovat. Všichni prdí a i hajzl je fakt zajímavej.


Některá vína dozrávají ve sklepě a pak vyniknou.


Jednooký mezi slepci králem. Dvouoká mezi jednookými... Podejte my hůl a převedete mne přes silnici? Utloukla bys mne postřehy, vněmy.


človiček: Jsem moc rád, že text zaujal, i když si nejsem jist zda v dobrém, či ve zlém. Jsem z tohoto komentáře poměrně zmatený. Každopádně moc děkuji za pozastavení a za váš čas, který jste textu věnoval.


človiček: Vlny maji obrovskou sílu a slova také.
Děkuji za verše.
Děkuji za verše.


Výstižný...Kříž že k hrobu patří zvěstovali bratři. Bukvici vzaly, hlaholici daly, pohany bez hany přeroubovaly.


Verše jsou vlny co padají na skály
v rytmu koncovky o kámen se třískají.
Dál od břehu jdi, vodu vykuckej a
hlavu pozvedni, buď mořem.
Jak vlna se houpej, duši koupej.
v rytmu koncovky o kámen se třískají.
Dál od břehu jdi, vodu vykuckej a
hlavu pozvedni, buď mořem.
Jak vlna se houpej, duši koupej.


Anděly, svět potřebuje bytosti jako jsi ty. Rozumějí smutkům a splínům, ale podstatné je aby ses také naučila kolem sebe v té ponurosti rozvíjet ratolesti vinné révy , košatit stromy a pozvedat padlé duše co nevidí za obzor soucitu. Zámek je kolem Nás. Je krásný, ale zpustl , protože polobohyně jako jsi ty pěstují trní a révám se moc nevěnují. Jsi vyjímečná autorka reality jen neznáš svoji skutečnou moc.


Ticho je základní stavební kámen zvuku, maltou děje jenž jsou cihlami beznaděje z kterých chrámy se tvoří jenž polnice po čase zase zboří.


Text mne zaujal a je natolik pasážově členitý a barvitý, že mám pocit nepřirozenosti. Řekl bych s obdivem a záporným postojem zároveň že takto bude jednou psát díla umělá inteligence a nebo budeme natolik prodchnuti tímto fenomenem že to je její dílo napsaný skrze skutečného autora.


Neu: Jo...Ale mě moc nejde o formu,když už něco na koleně vypotím. Něco mě napadne,tak to napíšu. A i proto radši píšu nějaké snad trochu vtipné říkanky,než vážno. Tam je to jedno,jde o vtip a vtipnou pointu,na formu sse nehledí,jde o pobavení.