No, moc ty parohy nevidím. :o)

Homér: Taky jsem v lese každý den. Značíš stromy, který půjde dolů?

LadyLoba: Ten pařez mám doma. Je tak nasolený, že přežije i konec světa. :o)

Psavec: Milane, děkuji! :o)

Neu: Vážím si. Já od tebe myslím četla tu o vlcích. Kdysi jsem si taky představovala, že svůj život běžím s vlkem. Loni jsme je tu měli. Kamarád mi poslal fotku ovce, jak stojí a z břicha má vyhřezlá střeva. A další a další, protože jim to nestačí. Pak ještě, jak pod lesem morduje laň. Od té doby přemýšlím, že si rozšířím zbrojní průkaz o pistoli.

Omluva, seklo se mi připojení... :o)

Já si ji četla, teď opakovaně. Někdy to tak dělám. A pořád mi vadí
ztěžka zasychají

odlitky modliteb
na ústech noci

To by bylo dokonalé. Pro mne. :o)

Barvy jsou slová a ťahy štětcem zas verš za veršem.Veľmi pekná a podarená báseň.

Těmhle povídačkám nevěřím. V pátek jsem kosil, trávou vysokou lozil, v sobotu jsem lil a klíště na bradavce jsem našel až dnes, v pondělí. Takovej přírodní piercing. Samo od sebe se nepustilo. Nebo jsem toho vypik málo, chtělo by to udělat výzkum z dotací EU. Chlastem proti borelióze

Je zbytečně dusno, po týhle větě v kontextu těch dvou rváčů jsem se dnes prvně pousmál, dokonce zasmál.

Co tím chtěl básník říct? To je vlastně úplně jedno, když se to dobře čte. Pod pár slovy si každý představí to svý.

Dobrý nápad, dobrý název.

Posmutnělá, někdy to bolí.

Yana: Moc Děkujii :3

Dobrá, početl jsem si fajn.

Poetická.

Taky jsem sám. Sůl jen zaměřím mezi myslivecká zařízení a valím dál, věnovat se kmenům.

Dobře se povedla.

A nová kapitola čeká.

Pobavil jsem se, dík.