Miluji toulat se jen tak Prahou ...díky za tvůj vjled

foukám, naštěstí jsem tohoto rozhodnutí byla v tomhle životě ušetřena a ať to tak i zůstane ... bohatě stačilo stát v konstelacích, kde se objevily i samovolné potraty ...

Nevím zda ti to pomůže, ale kdysi jsem byla na přednášce u Atapany , jak byl u Indiánů a ten říkal, že když se ženě narodí dítě a nemá lovce, co by je uživil tak odejde do lesa a miminko tam prostě ponechá ... ale tam nejsou ještě ovlivnění křesťanskou ideologií ...

Co tak, milý pane,
nechat u schránek knížečku
s veršíky nebadaně
a na společnou nástěnku
připíchnout vytištěnou básničku?
Nebo nosit jednu přímo na tričku ?
Mno, ale kterou?

Já si budu navždy pamatovat, kdy v metru místo reklam byly různé básničky ... dávno jsou pryč ty dny

Teď na mě z jedné knížky jedna záložka vypadla,
Jedna z těch, co jsem si kdysi v metru opsala:

MEACULPA - Michal Engler
Čajová miska pálí.
K neudržení.
KROM ČAR V MÉ DLANI
NIČEHO NENÍ

jop ...

Pro nádech ?

Lotka: Vision Quest - uhm - jo, něco víme, pak zapomeneme a pak zjistíme, že už jsme to věděli ... a málinko k tomu přidáme ... jo hezká cesta ... zdravím hledačku :-)

Tak toje síla.
Pro ženu veljé rozhodnutí.

LadyLoba: Teď mi došlo, že já jsem se k ní také také vrátila.
Tyhle verše jsem napsala v únoru 2023 v Řeporyjích a vrátila se k nim při 24 hod pobytu v lese bez jídla a pití (takový program hledání vize). A v tom starém bloku bylo tohle - v podstatě jsem to jen přepsala a doplnila o jeden řádek a dala jí název...

Žádná sekunda jakéhokoli života není jistá a to ve všech formách. Někdy je kruté to, co se kruté nezdá a naopak. Život je energie a člověk je mohutnou řekou, bytostí složenou z lidí. Každý pak je jen kapkou. Naivně chceme mít ty kapky pod kontrolou. Tam někde v tom dravém proudu najdi útěchu. Dál jsi Naší součástí. bytostí, proudícím člověkem. Nelez na pranýř.

Jo jo nesmíseto přehánět.
Bezva.

Pobavila, jako vždy.

Si la segunda línea se refiere a la herida, la forma correcta debería ser "hecha".

Me gustó tu poema, me parece que tus palabras transmiten dolor, pero también esperanza.

Dobře napsaná...

Zaujala..

Jsi osobnost, možná nejen to, trofej přibitá na zeď svou vyjímečností. Kdo tě sundá, když zápěstí nemáš volná. Svázala ses, a nyní ukazuješ pouta. Jsi volná a vždy jsi byla... to je ten strach??

Bezva.

I ten Noe vprostřed hnoje z zvířat co na palubě měl byl jistě v riti neboť v chaosu On na poezii zapomněl.

Tohle se mi líbí.

Dandy: Díky, kámo.

Úplně jsem zapomněla, že jsi to psala... , jinak asi zajímavá práce