Souhlasím s Chronossem, bohužel:(

tak ta je :)
První sloka snad úplně nejlepší...u ní mi spadla brada :))

inkoust: Děkuji za odpověď, sice jsem se ptala jiného, ale spokojím se i s tvojí odpovědí:)
Naši, Vaši, podle komentářů ostatních Psanců mám pocit, že Miroslawek a jeho umění je nepochopeno a ptala jsem se ho, jestli mu to nevadí, protože já mám pocit, že v dnešní době bychom se měli všichni snažit spíše o větší porozumění mezi jednotlivcem a světem...ale to asi v umění neplatí :))

taron: Vašinci si naštěstí mohou užívat svobody dát si kdykoli knedlik, stejně jako to dělají našinci. Vašinci se dopouštějí desinterpretace sebe samých, když nemluví za sebe a nakonec vysloví. "Nikdo ti nerozumí." Masově se lidé mohou účastnit davové psychózy nebo válečných konfliktů. Ale umění si svébytná bytost vybírá. A k básni: Myslím, že mi chybí porozumět třem řádkům. Když neporozumím, bude to jen zlomek toho, čemu všemu v životě nikdy neporozumím.

děkuji moc všem =) upřímně řečeno jsem ji sem dala těsně po napsaní a po opětovném přečtění jsem měla chuť ji smazat, něco mi na ní nesedí...ale jsem ráda, že vám chutná =)

A pak se budu válet na terase ;-) Tak jo :-)

Moc pěkná ... :-)

to jsem vážně dlouho nečet,ale poezie má význam....

Dobrej návod

Tedy i přesto, že koně rád nemám a nenacházím na nich nic elegantního a fascinace hodného, musím uznat, že tvoje básnička perfektně postihla to, co od lidí ,,od koní,, pociťuji. Jejich opravdovou lásku ke zvířeti. Co víc, jakési duševní pouto. Až má člověk strach podívat se těm stvořením do očí, aby tomu kouzlu taky nepropadl. Opravdu jsi to popsal hezky.

Souhlas s Eddsonem :) a líbí...přišla jsem ti na chuť, jen prosím ne dlouhé básně, vše, jen ne dlouhé, do těch se mi nechce:)

buburadley: Konec tomu všemu dal jiný rozměr :)

směs starých, nových, cizích slov...zamíchaná do krásného těsta, které, když se upeče (přečte), pak má sice chuť zajímavou, zvláštní, až exotickou..., ale pro našince opravdu cizí...
myslím, že toto člověk ochutná jednou a pak si dá raději vepřoknedlozelo :))))

No...jako paráda, hele, ale tobě opravdu nevadí, že ti vlastně nikdo nerozumí? Já myslím, že umění kdysi bylo jen pro bohaté a vzdělané, ale je nová doba...dnes jsou bohatí nejen šlechtici a vzdělaní všichni : na školách se přece učí výtvarka, hudebka...pracovní činnost, můžeme chodit do kroužků keramiky a tance a nevím čeho ještě a to naprosto všichni, tak proč ti nikdo nerozumí? Je opravdu umění jen pro pár lidí? Nebo se ho už můžeme účastnit masově :)))

valemart: Tvá báseň se ale konzumuje příjemně, ta určitě není jedovatá:))

Zmizí, kdo to však pochopí?
Málokdo:))

Takhle popsat tu nejčastěji zmiňovanou událost, která zasahuje do našich životů a kterou popisuje kdekdo, umí jen málokdo...:-)

Je-li těch pout plná nádoba - okov, možná by bylo lepší ji rozetnout. A: nápady/nároky - to nezní.

Homér: ta je "jedovatá!!!!" :-))))) nejen Hera...

Vytanulo mi...

Odeklínání

Pod kůží tvrdnou jizvy skrytě,
s trhaně bledou grácií
promnou krev drápky v intimitě,
než krásu tvou tmou pokryjí.

Snad chtějí, abys nevidomá
roztrhla tvář si o trny
pohledů, v nichž je úzkost doma,
když závoj zdá se chatrný.

Neskrývej oči v cárech stínu,
neboj se ohně na lících,
polknu tvé rty jak jeřabinu,
zlou hořkost zralou v polibcích.

Přes trpké stopky rudých skvrnek,
vějířky vrásek v koutcích úst
chutnají medem plody trnek,
kterým se chtělo do mne vrůst.

V nich zní hra kouzel předivoká,
jen nech můj zrak, ať putuje
skrz kaňku modři, škvírkou oka
tam, kde máš srdce, Nimue.

(asi někdy kolem 2001... když to tak čtu, vzpomínka dnes neveselá, truchlivá a trpká)

přesně tak ať si byl kdekoli s čímkoli, důležité je, že my to nějak chápem, jakkoli