Kéž by to nebyla pravda.
Povedené. :)

smutná, krásná...líbí se mi už od začátku celá :)

kmotrov: ngc 6334: nepřítelem jsou morální předsudky, usměrňování, potlačování osobnosti, očekávání okolí, od dětství je nám cosi vštěpováno, schází povzbuzování a chvála. Pak se těžce volně dýchá, těžce se hledá svobodná cesta, ale jde to! Nakonec si za svůj život stejně můžeme my sami, máme ho ve svých rukou, jen někdo to má těžší, tak asi. Moc díky za reakce.

Makyna: díky Maky

Souhlasím s Vivi.

Kdybys na začátku odpustil ty velké písmena, byl bych spokojenější. Ale jinak je fajn :)

Kdo je nepřítel?
Bůh, osud?
Nevyřčený, ten kdo(co) nám bere svobodu.
Máme ji skutečně v rukou, nebo je to iluze? Zbožné přání.
Závěr je opět bluesově syrový.
To blues Ti sluší...

Kuzma::-D

Viviana Mori: každý najde cestu k lásce :-) jinak moc děkuji. Jsem ráda, když někoho z mých básní část zaujme. Obvzlášť tebe. :-)

Nevím jak vám, je pěkná líbí se mi, dítě je prostě poklad aspoň je o čem psát, prostě když dítě rádi máme a milujem tak to vycítíme každý jinak.

Čeština?
(what will we do...)

štiler: Asi máš pravdu s těmi rýmy, dřív jsem zkoušel psát jen povídky, takže o poezie toho moc nevím. V dalších pokusech se na to budu snažit dávat pozor. Díky za komentár a rady :)

nenuť se tolik k těm rýmům (teda, jestli to měli být rýmy), jsou gramatické, neznělé a svazují tě. To se pak těžko poznává, o čem to je. O všem? To je moc...
Pokus je to pokusoidní, ale pokoušej se dál, zkus různé změny a bude to časem lepší. Klasická rada, he

shane: :)

Viviana Mori: Děkuji za kritiku, chyba opravena :) Je to spíš tentokrát popisovější, nikdo neřekl a ani já že báseň se točí jen o citech. U většiny mích básní to tak je, člověk ale občas udělá vyjímku a zkusí jiný úhel pohledu na ztvárnění. Záleží tedy na pohledu čtenáře který styl se mu líbí více. Děkuji, tobě též a snad i děkuji za pochopení :)

Vladan: No to právě dělají i ty krajní případy věřících. Separují vědu od náboženství. Ale stojí na opačné straně barikády. Jsem v tomhle tak nějak mezi, spíš na straně vědy, ale nepřijde mi, že separuju pohádku a exaktní vědu. Spíš nahlížím na vědu jako na prostředek vysvětlování mýtů. Jako na pomůcku, která ukazuje náboženství v jasnějším světle. Být po mém, tak se všechno bádání zaměří na náboženství a potvorzuje a vyvrací. Ale ono si to jde všechno svou vlastní cestou.

A ještě je tady problém s proroky. Ten jsme ještě nenakousli. Takový Mohamed dal dokupy Korán, dočista sám, na základě božských vizí. Tenhle tradiční a zásadní způsob komunikace s Bohem by se měl nějak vědecky vysvětlit. Vymyslel si Mohamed všechno na základě halucinací a snů? Nebo ne? A proč on a ne někdo jiný? Na Koránu je úžasné, že je tak přímý a naturalistický. Není tam moc prostoru na filozofické polemiky, jako v Novém zákoně. No uznej, můžeš s čistým svědomím označit Mohameda za snílka a lháře? Jen na základě vnějšího pozorování to neodhalíš. Potíž s proroky je ta, že jim se napřed dostalo vidění, oni ho roztroubili po okolí a pak objevili důkaz. Ergo varovali jaksi a priori. A není to problém jen proroků, ale celkově věštců všeho druhu, pojem předtucha je něco tak nevědeckého, neempirického, ale kdo to nikdy neměl, neví o čem je řeč. Dejavi, prorocký sen. Nelze na to pokaždé aplikovat teorii kognitivní asociace.

Za ten obrázek máš u mě plus. Jinak... líbí se mi celkem ty dva poslední řádky...stačí to? :-D

martafon.bl: Ano, to jsem pochopila. Jen jak říkám, nesedlo mi to tam, je to hodně všeobecný a hlavně užívaný obraz. Možná až moc, proto.

Nu... já to chápu, tyto pocity jsem také měla. Také jsem takto psala... ale tudy cesta nevede. Možná kdyby ses na to podívala i z jiné stránky a vnesla do toho trošku vtipu, nebo něčeho, nad čím by se čtenář mohl zamyslet... ale jsi mladá, když budeš chtít, tak se vypracuješ. Neberu to jako báseň, to by bylo špatné, spíš jako výkřik, ze kterého je cítit hodně smutku. Poetickou hodnotu to bohužel nemá, obsah je zase příliš přímočarý takže komentovat je těžké. No... uvidíme. Piš dál. :-)

Máš v tom koukám velkej nepořádek...nevím jak v citech, do toho nevidím, ale v těch rýmech teda ano. Erozy? Nemělo by být spíš měkké? Dle mě teda ano. Myslím, že i špatné city si leckdy zaslouží lepší zbásnění, tady mi to připadá spíš jako faktický popis, navíc ještě bez rytmu... :-/ Říkám to jen proto, že napsat "pěkné" aniž bych si to doopravdy myslela, mi nepřipadá fér. Beru ohled na pocity i na to, že ne vždycky se jde vyjádřit originálně, dokonale rytmicky atd. Ale autor by neměl zabředávat a měl by si uvědomit, že psát se dá různě a ne tak, jak píše milion dalších lidí na planetě. Chce to víc probouzet fantazii. Hodně štěstí.