Peio: Aha, to bude asi naša čepeľ. Ďakujem. :)
veronika: Ty jo fotku jsem neviděl. Sexu je furt dost, kdyžtak jí přemluvím nebo zahraju nějaký divadlo. Tohle asi není o mně, o nás. Je to nejspíš o Vítkovi s Ivet, smyšlená kravina s dobrým názvem. Samozřejmě po čtyřech měsících je to jiný než po čtyřech letech. Opora, důvěra, žádnej spěch a takový ty naučený fráze z televize. Dík
ewon: A přesně o tom to je! Říct: "Vím či nevím?", toť otázka!
ewon: Připadá mi, že každý mluvíme o něčem jiném. Jak může "efektivitu procesu" ovlivnit aktuální koncentrace plynu v ovzduší? Proč by měla být jedním směrem reakce efektivnější?
Celý problém je v tom tvém "uhlíku pod zem".
Tedy ještě jednou. Probíhá fotosyntéza, která (v sumárním pohledu) z jednoho C02 udělá O2 a uhlík zabuduje do složitější (energeticky náročnější) organické látky. Podstatné je to, že výsledný produkt má vyšší energii než složky na počátku (CO2 a H2O) - na tom je založena existence života na Zemi. Právě tuto energii (vlastně zachycenou sluneční energii) využívají k životu všechny organismy od bakterií po býložravce a druhotně i masožravce. To využívají k životu je míněno tak, že rozloží ony energeticky složitější látku na původní složky (zjednodušeně řečeno), tedy C převede zpět na CO2 a z uvolněné energie "žijí".
Tento cyklus je prakticky uzavřený - veškerá vyprodukovaná biomasa je "sežrána" (rozložena). Pokud by tomu tak nebylo, musela by se ta biomasa někde hromadit (což se děje při zuhelnatění).Pokud se veškerá biomasa rozloží, musí vzniknout přesně tolik CO2, kolik ho bylo na začátku.
"Uhlík do země". Pokud tím nebudeme myslet uhlík, který vzniká rozložením podzemních částí rostlin (než se bezezbytku rozloží kořeny stromu, trvá to nejspíš desítky let), ale uhlík, který pod zem "nacpala" fotosyntéza "jen tak", narazíme na otázky: Jak a proč by se to dělo? Rostlina "bojuje" o život - ta která pro sebe vyprodukuje dost růstových a zásobních látek má sílu vykvést a odplodit, vyroste silnější a konkurenceschopnější. Pokud by nějaká cpala uhlík bez využití k růstu pod zem, sama by se omezovala! V konkurenci s ostatními by prohrála. Ale nechť! Ovšem v jaké formě by ten uhlík pod zem ukládala? Pokud jako energeticky složitější látky, tak by ti to nepomohlo - i ty by byly rozloženy půdními bakteriemi zpět na výchozí (z něčeho ty bakterie žít musí), takže by musela ukládat uhlík v elementární formě - to by ovšem kolem stromů vznikala ložiska tuhy nebo diamantů? Nepozorováno!
Celý problém je v tom tvém "uhlíku pod zem".
Tedy ještě jednou. Probíhá fotosyntéza, která (v sumárním pohledu) z jednoho C02 udělá O2 a uhlík zabuduje do složitější (energeticky náročnější) organické látky. Podstatné je to, že výsledný produkt má vyšší energii než složky na počátku (CO2 a H2O) - na tom je založena existence života na Zemi. Právě tuto energii (vlastně zachycenou sluneční energii) využívají k životu všechny organismy od bakterií po býložravce a druhotně i masožravce. To využívají k životu je míněno tak, že rozloží ony energeticky složitější látku na původní složky (zjednodušeně řečeno), tedy C převede zpět na CO2 a z uvolněné energie "žijí".
Tento cyklus je prakticky uzavřený - veškerá vyprodukovaná biomasa je "sežrána" (rozložena). Pokud by tomu tak nebylo, musela by se ta biomasa někde hromadit (což se děje při zuhelnatění).Pokud se veškerá biomasa rozloží, musí vzniknout přesně tolik CO2, kolik ho bylo na začátku.
"Uhlík do země". Pokud tím nebudeme myslet uhlík, který vzniká rozložením podzemních částí rostlin (než se bezezbytku rozloží kořeny stromu, trvá to nejspíš desítky let), ale uhlík, který pod zem "nacpala" fotosyntéza "jen tak", narazíme na otázky: Jak a proč by se to dělo? Rostlina "bojuje" o život - ta která pro sebe vyprodukuje dost růstových a zásobních látek má sílu vykvést a odplodit, vyroste silnější a konkurenceschopnější. Pokud by nějaká cpala uhlík bez využití k růstu pod zem, sama by se omezovala! V konkurenci s ostatními by prohrála. Ale nechť! Ovšem v jaké formě by ten uhlík pod zem ukládala? Pokud jako energeticky složitější látky, tak by ti to nepomohlo - i ty by byly rozloženy půdními bakteriemi zpět na výchozí (z něčeho ty bakterie žít musí), takže by musela ukládat uhlík v elementární formě - to by ovšem kolem stromů vznikala ložiska tuhy nebo diamantů? Nepozorováno!
já bych se nezlobil, kdyby to koště někdo občas za mě vzal
a ten práh pozametal ... ;o)))))
a ten práh pozametal ... ;o)))))
Lusy: a pak následuje kategorie básně/láska - vyznání a láska - erotika, sex, když se jim to povede. Plus ještě básně/pro děti,když jim to vydrží dlouho. :D
taron:
slovo živí poezii - dobré jídlo tělo
zařídil to stvořitel a tak by to být mělo
slovo živí poezii - dobré jídlo tělo
zařídil to stvořitel a tak by to být mělo
málem mě odradila forma té básně a to by byla velká škoda, tak nenápadně plyne k naprosto skvělému závěru

