|
...A jako po sté chci ve tvém náručí usínat a budit se s chutí tvé kůže na rtech... Každá báseň má svůj příběh.
 28.07.2013 5 1234(23) 0 |
A tak váhám,
kde dveře jsou zavřené,
jako zámek
pokoj tvůj,
kde na rtech mám
za mlčení příslib
tvůj
a noci,
která nekončí.
Kolem tebe
modré světlo,
co kreslí stíny
na tvou mladou tvář.
Jako po sté čekáš,
až nejistá sebou
vkročím,
kde spáváš.
Kde budeme své rty
po tmě lovit,
doteky hledat
jeden druhého.
Kde kouzlo,
které nepoleví
zas přitáhne nás blíž.
Chci rty hladit
tvou kůži horkou,
chci cítit tvé doteky
rozběhlé po modrých stínech.
Až usnu znovu
ve tvém náručí,
budu znovu doufat
v přání hvězdy.
Tak ukaž jak,
řekni mi kam,
pod tvým hlasem
já ztrácím vědomí,
před tvýma očima,
které touží po mě
jako já po tobě,
zavřu ty své.
Zavřeme dveře,
zas budeme sami,
jen my
a modré světlo.
My dva,
nazí jako malé děti,
pozorovat stíny na těle
toho druhého,
hltat se polibky...
kde dveře jsou zavřené,
jako zámek
pokoj tvůj,
kde na rtech mám
za mlčení příslib
tvůj
a noci,
která nekončí.
Kolem tebe
modré světlo,
co kreslí stíny
na tvou mladou tvář.
Jako po sté čekáš,
až nejistá sebou
vkročím,
kde spáváš.
Kde budeme své rty
po tmě lovit,
doteky hledat
jeden druhého.
Kde kouzlo,
které nepoleví
zas přitáhne nás blíž.
Chci rty hladit
tvou kůži horkou,
chci cítit tvé doteky
rozběhlé po modrých stínech.
Až usnu znovu
ve tvém náručí,
budu znovu doufat
v přání hvězdy.
Tak ukaž jak,
řekni mi kam,
pod tvým hlasem
já ztrácím vědomí,
před tvýma očima,
které touží po mě
jako já po tobě,
zavřu ty své.
Zavřeme dveře,
zas budeme sami,
jen my
a modré světlo.
My dva,
nazí jako malé děti,
pozorovat stíny na těle
toho druhého,
hltat se polibky...
01.08.2013 - 16:56Ronald Reagan: Hunter: 01_06: Nessie: Všem vám moc děkuji, potěšili jste mě :) A mám z toho obrovskou radost :)
30.07.2013 - 20:28Tak z tohoto jsem nasosal tu atmosféru i já a to je co říct. Přikládám obrázek dvou milenců- O_oo_O
30.07.2013 - 00:39skvele!!! ta atfosmera tehle dvou, navzajem odevzdanych si milencu je fascinujici! chtel bych alespon na chvili takovou, s kterou bych tuto mileneckou poetiku prozil:D to by bylo fakt hezky:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Modré světlo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Příběh jedné hvězdy
Předchozí dílo autora : Tanec
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
kekebreke» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
