Dívka v modrém: Zdá se to být včera a přece se toho tolik změnilo. Z milé dívenky, která nalézala potěšení v krátkých milých glosách mých dílek je okouzlující slečna přesně odpovídající zdejší první sloce, která několika verši umí vykouzlit tu správnou náladu. A tak jsem to teď pro změnu já, kdo tiše přichází a přemýšlí, jak to jenom říci. Prostě, líbí se mi to a je-li autorka vskutku taková, jaká se být zdá, je to vzácný skvost, zvláště v dnešní době....;o)

BorůvkaB: A mi se to líbí a vůbec si nemyslím,že by se s tím mělo něco dělat.

myslela jsem, že máme tři já, to které doopravdy máme, to které si myslíme že máme a to které si myslí ostatní že ho máme, ty máš ještě čtvrté, to umírající, no vlastně ho máme všichni, zajímavý rozbor, povedená báseň, pro zajímavost, dříve jsme mrtvoly balili do prostěradel k tomu určených, jednoho dne přišly igelitové neprůhledné pytle na zip, připadá nám to nechutné, nelidské a nedůstojné

možná bys tohle lépe vyjádřila v próze, ale vnímám z toho tvé pocity, to určitě

není to špatné

Lidské

Jdu do Říma nechat se ukřižovat

Jo, tak tohle je přesně podle mého gusta ;)

puero: Ten pocit...: Je to naposledy a ty se pořádně rozluč, třeba už se nevrátíš... Ale potíž je v tom, že se stejně vrátíš na místo, kde ty vzpomínky jsou, je jedno za jak dlouho... :) Bydlím ve stejném městě, nebude to problém :) Vždycky se ráda vracím za vzpomínkami :)

Devils_PIMP: Děkuju za přečtení a za názor.

Nechce se co? Nechce se opustit tu pitomou školu. Teď když už konečně víš jak na to. Já na základce poslední měsíce chodil po prázdných chodbách a koukal se, jak se o nástěnky opírá letní slunce a věděl, že je to naposledy. Nádhera. A na gymplu to samé. A na výšce taky. Teda občas jsem v kanclu sám a poslouchám to ticho na chodbě a myslím si, kolik ještě let nebo měsíců mi na fakultě ještě zbývá. ... No čeká tě to v lepším případě ještě aspoň třikrát.

Zdá se to snadnější co? Ale zkus si v delším obodbí plynulé přechody z rýmu do nerýmu, brzy možná pochopíš, kde tkví podstata volného verše. A přijde ti lehčí rýmovat.

Dream: Chápu :D Navíc jsme zhruba stejně staré, tak vím, jak bych já osobně svou kritiku nesla (po pravdě asi možná bych byla trošku ukřivděná... :D ), ale doufám, že jsem to podala tak, že se to dalo zvládnout, pokud ne, klidně mi to vrať :) Podle mého na svůj věk píšeš dost dobře :)

Já vím, sama si myslím, že je to ještě polotovar a potřebuje to domyslet. Jinak se nechci nijak vymlouvat na čas a tak podobně, to se nedělá. :D
Napsala jsem to a cením si každé připomínky. :D :)

Dream: Vidím to s nimi stejně :) Určitě se na pokračování těším- nemůžu se dočkat nástrah, které hlavní hrdince do cesty postavíš :) Nápad to není špatný a ten čárový kód mi přijde opravdu geniální :) Jen mi tam opravdu místy chybí vysvětlení :)

Pokračování určitě bude, zkusím ho sem hodit dneska večer pokud mi zase nebude blbnou počítač. Ta Brazílie mě k tomu ponoukla jen ze začátku, protože pak se to rozvinulo úpnlě jiným směrem než jsem doufala, ale i tak se mi moje povídky celkem líbí. :)

Dali: Rozumím :) Já mám ráda přítomnost moře, jeho příběhů, ač jsem tam vlastně nikdy sama nebyla :) Vždycky jsou zlí a hodní lidé, přijde na to, kterých se člověk chytne :)

díky za reakce. Tenhle horůrek je takovej jakej je a nemusí každému sednout.
Ovšem Borůvka mě rozhodně potěšila.
Ano, mám něco za sebou, byli tam zlí lidé, také natržené ucho, hodně bouří a samozřejmě moře. Zhruba před 25 lety jsem proplouval světem a vnímal. schválně jsem nechtěl používat jména našich lodí, protože Blaník a Karlovy Vary, nebo Mír, by tam moc neseděly.

Druhý díl mě nezklamal :) Napínavé až do konce, jen mám stejné výtky jako v předchozím díle. :) Jen je škoda, že si Lenka nevzpomněla na svou Marušku, to jsem od toho očekávala- a na manžela, zdá se, že má šťastné manželství :) Přijde mi, že si měla vybavit především své dítě, jako zdroj štěstí, ale i přes to: Povídka se mi znovu moc líbí, rozhodně piš a zkoušej dál. :)

micromys: Mě se to líbí a moc :) Musím sice uznat, že jsou tam některé nedostatky, ale ty dělám často i já v povídkách, jde jen o tréning :) Četlo se mi to moc dobře, jen některé pasáže byly příliš rozepsané a jiné příliš strohé :) Ráda čtu takové povídky a příběhy, kdy se náš a "jiný svět" setkávají v kouzelném světě jako je ten tvůj za duhou :) Pomalu jsem si myslela, že začátek je o mě, :D Jsem podobný případ, jen mladší :) Líbí se mi, že Lenka je dospělá, ale přeci v ní zůstal kousek dítěte :) Čekala jsem, že se to bude vyjmenovaným, už existujícím dílům hodně podobat, ale nepřijde mi tam ta podoba až tak velká :)