taron: Makyna: Yana: Děkuju mockrát :) Jen Yano, ja bych to s tím básnickým potenciálem ak růžově neviděla :D

Souhlasím s až dost velkou inspirací jiným dílem. Nicméně ten jazyk je Tvůj a je to podáno čtivě a civilně, což oceňuji. Navíc originalita je v psaní oslavovaná až v moderní době. ;)

První díl mě určitě přiměje přečíst si druhý. :)

ŽblaBuňka: tam kde sem já, houby moc nejsou..málo slunce...takže tiše závidím! a protože se v nich nevyznám...nevím co je hřib kříště?))

biblický problém v novém podání, dobré... ;o))

Pěkná, má takovou sympatickou atmosféru, že konec zní taky (kupodivu) dobře...

Básnička sama o sobě je "krásná", ale to, že řešíte věci takhle v komentářích...to je divné.

TheLivingCore: Děkuju moje úžasná podporo :-*

taron: Makyna: Děkuji :)

Velmi dů-vtipné. :)

Ona ti dáva slova,
když ty jí hladíš vlasy.

To sa mi veľmi páči. :D :D

Hezké procítěné

líbí

pravda

zajímavě napsano

líbí

Krásná báseň, nejvíc se mi líbilo:
"přemýšlet na lavičkách
jež dávno zeleň opustila

stejně jako stromy nad nima"

chtěl bych Všem poděkovat za všechny komentáře, já jsem byl dříve petr richter

krásná povídka, líbila se mi, četla se mi jedním dechem, vtáhla mě do děje, prostě nádhera.

Meluzina: Pak jsi mne možná špatně pochopila...nejde o to, že bys snad opisovala...jen Moody se dost detaelně a poutavě zabýval oním přechodem na onen svět...čili jsi to jen nepatrně zmínila, což nemá s Moodyho knihou nic společného...takže originální rozhodně jsi neboj!)) jen sem si myslel, že jsi ho četla jako miliony jiných. Rozhodně pokud se tím třeba zabýváš..pak vřele doporučuji...život po životě nebo tak nějak 3 díly myslím napsal jako bestseller

Jinak souhlasím s tím co píšeš..jen s výhradou té smrti! pokud nebyla jen personifikována! ))Pokud byla jako opuštění..oproštění se..pak je to v pořádku! Otázkou zůstává..proč když se dva milují...mají před sebou onu propast..já osobně to vím, nebot se mi to stalo nedávno a trvá to 3 roky dodnes vlastně...o tom je i má sbírka a soutěžní povídka,takže odpověd nepotřebuju. Život je jak popsaná kniha než peru dojde inkoust...čili je pak těžké někdy bojovat s předsudky, vinou, selháními, neschopností vyjádřit city, které se vlivem nevýchovy nedostávaly jak měly, protože rodiče na tom byli zhruba stejně svými rodiči atd. Je to docela psycho, ale skvěle to zapadá do slovanské kultůry ovlivněné asiatskými vpády, čemuž vyspělejší západ nebyl vystaven. Asi ti přijdu moc složitý co?))