přidáno 31.03.2024
hodnoceno 4
čteno 47(8)
posláno 0
máš pokoj pro sebe
závěs si pohrává s větrem
na vizi hladkého spánku ve vánku
jak na houpačce
hořké sny ti dmýchají míchu strneš strachy pod stolem
stíny dětí pod oborou
za okny stále stejné stromy
ukřičení lidé dávno spí v koutech našikmo zastřižených domů
do krabičky od sirek
strkají prsty pro malý symbolický ohníček
nepůjdu plačky k nim
ani kdyby mi celý obzor měl odstřihnout srdeční steh
nikomu za zády nehoří jaro
přiletěl hřivnáč
holub s vlastním prstencem z teplých krajin
obloha růžoví ptám se co za tím může být
-


kouzlo se schovává
v uzlu látkového kapesníku od babičky
nosíš ho v kapse pro nikdy nepohřbenou touhu po lásce
temné ulice zavyjí hladem po hladových lidech
červánky blednou pomalu pro oddálení smrti
kostelní zvony rozechvějí kamenné chrliče

jednou najdeš čajovnu kde pustí ti z žil krev
jednou zjistíš kudy ti tma rozplete copy aby se tě dlouhými prsty
mohla dotýkat chtivá ruka z pekla

brzy najdeš kouzlo
ve vile obrostlé vinnou révou dáš si skleničku a jenom lehce zeskelnatíš
najdou si tě mravenci proštípou na dřeň dívčí sny
sama víš že lásky z dětství dávno neplatí pro vstup do lepšího světa

-

něco kouzelného jsem našla ve vlasech čertice
v kostlivčí mimice její vážné tváře
toužím pohladit vlasy z hlíny a políbit verše
jako jinotaj
mám několik tváří i několik srdcí několik prstů
stačí přiložit a odemkneš jeden vesmír po druhým

alespoň v jednom z nich musí být krajina boulená ňadry kam se schoulím
dvě oči kterým zažehnu horizont
jedno jestli bude mít černé nebo blonďaté vlasy

-

mám pokoj pro sebe
postel pode mnou sténá
klepe mi do zad abych neslídila do špatných stran
jak na houpačce
má můza ramena dřevorubce
podruhé zacinká kůstka víly jako zvoneček
za okny stále stejná šeď
lidé raději usnuli než aby mě odsoudili ve stínu panelů
strojku z hrací skříňky po babičce bych ráda zastavila hlas
jen aby to něžně zašimralo a dál hrálo
nikomu nehoří kabát když ho má na sobě
přiletěl netopýr
chce mě otočit čistě z perspektivy

obloha nesvítá je příliš pomalá
chybí ruka co zatáhne kohouta za vědomí rána


-
jednou se vzbudím a potkám ji
ať budu cupitat nebo se vzpouzet
z pekla Lilit nebo z nebe blonďatá
těším se ať bude kdekoli stát
jakkoli bude vypadat, plazit se nebo létat

jednou najdu ruku která se do mě zakousne jak pavouk
a kouzlo se objeví za kostelem nebo třeba v podchodu
se smrtelnou únavou přitisknu ucho do krajiny hrudi
která mě vyslyší i poponese o kus dál

kdyby ji svět neposlal
kdekoli bych si ji ráda vymyslela
jako by nikdy nebyla
z našeho světa
přidáno 02.04.2024 - 00:58
Zaujala.
přidáno 01.04.2024 - 08:53
Morfeus: Dandy:

Děkuji moc za přečtení a komentáře. Poezie má naštěstí v sobě velkou svobodu. Ničím se nesvazuji. :) Jestli báseň, nebo balada... Hlavně, když se najdou čtenáři. Ještě jednou díky!
přidáno 01.04.2024 - 08:06
Tento text a všechny věci, které jsem četl od tebe...jsou celkem v něčem zajímavé, i když místy to jako báseň moc nevypadá. Spíše epická(či romantická) balada :)
přidáno 31.03.2024 - 22:46
Moc se mi líbí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sním o něžné ruce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Tma kadeřnice

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku