absurDNO… setkat se zas s básníky a poezii sdílet z očí do očí by se chtělo, tak aspoň posílám nahrávky hrůzné kvality
 19.02.2024
14


lampion napětí
k obzoru bezmoci stoupá
plápolá bezvládně za hranou

lépe být sama
už zase najíždí
a moje tělo
úzké mi je
pohltila mě
insomnie
má stará dobrá známá
do žeber naráží
jak v prázdném nádraží
hlasitě odtikává
v ozvěnách mých uší
pomalu upouštím duši
a v žaludku se v klubku
svíjí zmije

spravedlnost?
v naší zemi spíš utopie

tak s nadějí raději šetřím i při jaru
je to až směšné
absurdno na ntou
že náš život v moci má
cizí pán v taláru
 02.04.2024 23:33
Nádherně živelná
 25.02.2024 20:03
Leslie: Je to tak, ani naše civilizované způsoby nejsou dokonalé, ani demokracie není. Ale aspoň je možnost a naděje, že se časem zlepší. I s tím dalším, co píšeš, naprosto souhlasím.
 23.02.2024 20:25
Orionka: Nepřijde mi to vůbec nemístné a máš určitě pravdu, souhlasím s tím, že pořád žijeme v té lepší části světa. Ale o tom ta báseň úplně není. Okrajově se dotýká toho, že i naše “civilizované způsoby” mají své mouchy, a zrovna soudy obzvlášť. Ta témata, ve kterých jsme zaostali spíš kdesi na východě, v básni nerozebírám, ale když už jsme v tom - za mě to je určitě trestní právo především v případech domácího a sexualizovaného násilí, a také opatrovnické soudy, především v kontextu jejich nekonzistence, kdy v podstatě záleží na štěstí, kdo zrovna daný případ posuzuje, což by tak za me určitě být nemělo. S tím jde také ruku v ruce téma povinného vzdělávání soudců, které by bylo tolik potřebné, a další… když si třeba člověk přečte pár rozsudků nebo poslechne názory lidí, kvůli kterým jsme neratifikovali Istanbulskou úmluvu, vypovídá to o lecčem a dle mě rozhodně o tom, že naše “civilizovaná společnost” má rozhodně na čem pracovat.

Díky moc za zastávku, podnětný komentář a těší mě, že se ti báseň líbila.
 22.02.2024 13:54
Krásná báseň a skvělý přednes. K tématu mě trochu nemístně napadlo – a předem se za to omlouvám –, že furt lepší cizí muž v taláru než cizí muž se samopalem. Prostě že tohle je civilizovaný způsob řešení sporů a co by za něj leckde jinde dali. Ale to je jen obecná připomínka, o konkrétní věci nevím nic a ani ji nekomentuju.
 20.02.2024 00:48
Psavec: Hanulka: Karel Malcovský: Moc děkuji!
 20.02.2024 00:48
Homér: Děkuju Homére, ty se vždycky objevíš u těch nejdrsnějších s nějakým povzbuzením:)
 20.02.2024 00:46
ukrytá v máku: Děkuji!! Nečetla jsem nikde nejméně 5 let :-) Ale vlastně bych ráda, setkání s poety mě po dlouhé době dost láká... sbírám střípky sebe samé, kdesi poztrácené..
 20.02.2024 00:44
gajda: :-))) A tebe jsem tu taky dlouho neviděla. Ještě bys mě po hlase poznal?

Nevím, jestli bych to nazvala úplně političnem, ale vlastně asi ano. Ony ty roviny tam jsou dvě. Jedna hluboce osobní (jak ses milý Puero tomu vždy divil), která ale otevírá rovinu další, a to celospolečenskou. A v tom už by se závan politična hledal mohl, protože téma, kterého se dotýká (byť to z básně přímo nevyplývá), je ve společnosti alespoň v některých kruzích aktuálně dost rozbouřené a volá po systémové změně.
 19.02.2024 22:24
Silný text, Leslie! A skvělý. Od začátku do konce. A nádherný přednes k tomu. Kdybys někde četla, dej vědět :). Setkání s básníky... by bylo víc než fajn :).
 19.02.2024 18:53
Bezva!
 19.02.2024 16:35
 Hanulka
Leslie : ta poslední sloka hodně skvělá. Máš příjemný hlas. Děkuji.
 19.02.2024 16:00
souhlasím s Homérem, masakr, vážně pecka
 19.02.2024 15:21
 gajda
S básnickou cháskou by ses ráda sešla? Dej pokoj. Ale,... bylo příjemné zas po dlouhé době slyšet tvůj hlas.

Natáhneš-li ke mně prst, dotknu se ho.


Mimochodem, necítím v závěru básně politično?
 19.02.2024 07:27
Masakr, drž se, psanci jsou s tebou!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.