Jakub,: opraveno

Jakub,: díky, to je tou mojí českoslovenštinou... Ještě nevím zda to opravím nebo ponechám ...asi opravím, ale časem ... téměř 16 let stará věc a až teď mě někdo upozornil

Připomíná mi to pohádky psané v devatenáctém století, kdy na ně bylo nahlíženo stejně jako na zbytek vysoké literatury, nikoliv okrajoví žánr. To je velká poklona. Ale interpunkce mě chvílemi vytáčí. Chápu proč je taková jaká je, jenže i přesto se nemůžu zbavit dojmu, že narušuje plynulost a přirozený rytmus.

Minimalismus tady skvěle sedí, je řečeno jen nutné minimum, jelikož chtít víc by byl zločin. Ale přijde mi zvláštní použití stroje. Nikdy jsem neviděl stroj, který by chtěl jakékoliv množství, natož víc než ostatní mechaničtí. To mě trochu irituje. Přesto musím říci, že je to kvalitní kus poezie.

Celek se mi líbí. Příjemná báseň. Ale první verš mi přijde zvláštní. Nemělo by to být Lasturo, lasturo? Hned ve druhém je oslovována přímo.

Nejsem odborník na básně, ale podle dojmu bych také hlasoval/a pro „něco mezi“, určité znaky básně to určitě má. Celkem se mi to líbí, ale mate mě ten konec (ale pokud má být matoucí, je to v pořádku).

Také mě to pobavilo. Dobrý nápad. Nejvíc mě pobavilo „ten rohlík je error!!“

Dandy: Děkuju mockrát :)

blokar: Děkuji! Moc si toho vážím.

Jarda468: Přesně tak. Jen naděje nás často drží nad hladinou a nenechá nás utopit…

Orionka: možná, že několik příběhů dohromady :)

Orionka: děkuji moc!

Povedená, je v tom celý příběh.

Co není vidět, může být o to opravdovější, záleží na vnímání. Krásná.

Jsem láska, aspoň tak tomu rozumím.

Zajímavá představa v tom posledním verši. A moc pěkně popsaná atmosféra.

Všichni jsme zrnka, co někam letí, neví kam, a občas se potkají.

Brigita: Děkuji :-)

Dandy: Jo jo, jsou to mršky prchavý. Díky!

Ženy mají své zbraně.