Za stratu sa vždy platí veľa... niekedy až príliš veľa... :( Pekná, trochu filozofická báseň :)

Jen pro pana gabkina:
necítím se "dotčena",
vždyť jsem přec "úspěšná" byla,
že jsem Tě hned "odhalila!"
K problému se obrať čelem
a pochop: "jen klamu tělem!"
Tu formu jsem "zvolila",
bych se "neodhalila!"
Jen mne mrzí, můj Ty světe,
to "mi " navíc v třetí větě!
Že jsem se tak "přepsala"
a pranic "nepoznala!"
;--(

nepoddajná...to je ono;)... aneb v jednoduchosti je krása...

netroufam si tvrdit... hezka... ;)

pěkné;)...

Roztomilé;)

i když na jeden dotek...tak je to pořád láska;)

Pekný experiment :) To máme ale slovíčok na "n", čo? :P Len škoda, že je tá báseň taká smutná... Ale páči sa mi !

krásné

Jsou křehounké...jemné...jako tahle báseň;)

Krásné zamyšlení...moc se mi líbí ta první sloka...ta je perfektní;)
ale i celkově je to moc povedená báseň;)

Hodně osobní...citlivé...pěkné;)

Je moc pěkná...taková odpočinková...lehoučká jak ten vánek;)

hezká:)

hm... zajímavé ;)

" pan gabkin" ( nikoliv TEN pan gabkin) odpovídá: nepamatuju, ale v rámci své specializace studuju. Pokud jsem se tě dotkla, pak sorrry za formu sdělení, nikoliv za obsah. Nemám nic proti pečivu, mě se jen nelíbí forma, jakou jsi to podala.

:D

cože?? :D nechápu... ale nevadí... perfektní psychopatismus ;)

Neplač, neklej, nehořekuj,
stále nové šance jsou,
za to, cos viděl, jenom děkuj,
dále hleď na cestu svou!
Své pocity si zapamatuj,
teď už prostě jen jdi dál,
kdoví, co by se jinak dělo,
tu Pravdu jen tvůj Osud znal:-)

skoro bych řekla Touha ;)