Vamesa a Vanesa: předmluva

Věnováno Vanesse a Veronice Merrell, dvojčatům, jimž věřím, že jsou skutečná, přestože na webu se dnes nedá věřit ničemu.

Vamesa a Vanesa je experimentální fantasy román psaný s podporou umělé inteligence. Vzniká tak, že určuji obsah každé následující stránky příběhu, jazykový model (Qwen3, 14 miliard parametrů) ho pak rozpracuje, výstup přeložím nástrojem LibreTranslate na platformě Disroot z angličtiny do češtiny a následně ještě ručně doladím. S časovým odstupem pak provedu doladění většího rozsahu a rozčlenění do kapitol. Cílem experimentu je jednak vytvořit příběh, který by se mi líbilo číst, s menší námahou, než kdybych ho musel/a napsat kompletně sám/a, a také zjistit, jak nápomocný v tom může jazykový model být a jak užitečný může být výsledek takové práce.

Když jsem se z vlastního zájmu začal/a seznamovat s možnostmi místních jazykových modelů (takových, jaké zvládne můj stávající hardvér, protože za pořízení nového mi to zatím nestojí), napadlo mě nechat si od nich vyprávět příběh. Zprvu takový, jaký by někdo napsal (tak vznikly dva detektivní příběhy ve stylu Agathy Christie), ale pak raději ne takový, jaký by někdo napsal, ale takový, který bych si přál/a číst. Ta myšlenka zrála a praxí se vyvinula v úmysl napsat s pomocí jazykového modelu delší, konzistentní dílo, něco podobného stylu jako Pán prstenů, ale s výrazně odlišnou zápletkou. Můj vlastní vkus by se v díle zračil ne díky kontrole nad každým slovem jako u románu psaného klasicky, ale díky detailní konstrukci zadání a pečlivým dodatečným korekcím výstupu. Tím pádem je toto dílo zamýšleno především pro mě jako čtenáře. Jak ale začala přibývat moje tvůrčí rozhodnutí a rýsovat se smysl tam, kde jsem předtím viděl/a jen slova, uvědomil/a jsem si, že jsem tomu dílu víc než jen čtenářem. S rolí čtenáře se zvláštním způsobem sloučila role tvůrčího zadavatele (prompt creator). To mě vedlo k přesvědčení, že tento experiment by mohlo mít smysl zpřístupnit i jiným lidem, kterým dozajista nebude připadat tak ideální jako mě, už jen proto, že já vím, co v příběhu byl můj nápad a co ne, zatímco jiní čtenáři to vědět nebudou (pokud vás to zajímá, můžete se na to zeptat v komentářích).

Tato realizace příběhu Vamesy a Vanesy si nezaslouží srovnání s Pánem prstenů nebo s Ester Krejčí (mým předchozím velkým literárním projektem). Především proto, že i když vypadá jako fantasy román (a také ji tak představuji), ve skutečnosti jde o dílo jiného druhu, vytvářené s odlišným záměrem. Proto bych si přál/a, aby si jeho čtenáři namísto otázky, zda je dost dobré na to, aby uspělo jako román (podle mě není), kladli otázku, zda jim takové dílo jako ono může být k něčemu užitečné a zda stálo za to ho zveřejňovat. (Případně, zda by jim nestálo za to si podobným způsobem vytvořit svoje vlastní.)

Dílo má některé zjevné nedostatky, z nichž nejvýrazněji jsem si všiml/a, že postavy působí šablonovitě a bezduše (což je v ostrém kontrastu s mým běžným stylem tvorby), někdy až absurdně. Na počátku jsem je sice vybavil/a jasnými osobnostmi a ambicemi, ale jazykový model je velmi rychle zkreslil. Nicméně rozhodl/a jsem se tento nedostatek nenapravovat, jednak by to bylo velmi pracné (čímž by se ztratila výhoda z použití jazykového modelu) a jednak mi připadne, že to příběhu dodává komické momenty, které vyprávění odlehčují a narušují jeho vážnost. Je to, jako byste čekali dítě, a pak místo něj dostali panenku v životní velikosti, která mluví a chodí, ale má blíž ke karikatuře. Nedokáže sice člověku nahradit skutečné dítě, ale na zábavu je lepší a také se o ni nemusíte tolik starat.

Ještě cítím potřebu dodat, že se snažím z jazyka (nikoliv však ze skutečnosti) odmazat gender, proto např. v souvětí, kde nevyjádřený podmět odkazuje na více osob, jejich gender ignoruji a označuji je, jako by šlo o skupinu genderově smíšenou. Není to důsledek nekvalitního překladu, ale můj záměr. Laicky řečeno — počítejte s tím, že na některých místech, kde by sloveso podle běžné češtiny končilo „ly“, bude v tomto příběhu „li“, a kdybyste psali diktát ve škole, neberte si z toho příklad.

Rozhodnete-li se číst příběh dvojčat Vamesy a Vanesy, přeji vám zajímavou zkušenost, trochu inspirace, trochu pobavení se a občas snad i nějaké ponaučení.

Singularis

(c) 2026 Singularis
Podléhá licenci Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International