A co třeba:
Člověče, co si budem povídat..., rozhodně se s tebou nebavim! jsi li fakt telepat.

:)

Homér: "sousoší se rozpadlo rychlostí vlády" - pěkné přirovnání :D

Netroufám si hodnotit.. je to určitě velmi speciální a ojedinělé dílo a mě osobně se líbí :)

Davidsoft: děkuji za doplnění plurality. Čím více se tím tématem zabývám, tím se pojem hodnota více a více zamlžuje.

Náčelník Holá Ruka: vážně? tak děkuji

hmmm .... par veci u me vzniklo nad ranem ... uz si ani nevzpominam, po cem vsem to bylo .... jinak hezke :)

Pěkná! No, já třeba kecám po všem... než usnu :-)

plně souhlasím se závěrem

Jsme prach a popel, to je přece jasný :-))

Střízlivost bolí, to je pravda.

Už dávno jsem nečetl něco od Guliho!
Čím starší, tím lepší?

Nesnáším malý děti. Ze srdce je nenávidím. Některé jsou fajn, když nemluví.

Ta závorka za to stojí. :)))

Až jsem se zamyslela, na sekundu, dobře, možná dvě.

:D
Nevím proč, ale tohle mi to připomnělo http://www.youtube.com/watch?v=wvtkKHuFoOg , ani to nema s tím, co dělat. Achjo.

Jee. To jsou pravá moudra tohle!

No já myslím, že bys to opravdu mohl nahrat :) tvoje šumění mikrofonu zpopularizovalo a dodavalo by tomu tu spravnou atmosferu :D

Velice zajímavé téma. S láskou bych celkem souhlasil, i když o ní mám dost mlhavou představu. Měla by k tomu patřit např. i láska čtenáře k dávno mrtvému spisovateli. S láskou k fiktivním postavám bych asi trochu váhal. S přírodou souhlasím stoprocentně. Pro mě je ještě podstatnou hodnotou logika, ale ta v podstatě z přírody vychází. Trochu víc bych se zamyslel nad těmi stroji. Píšeš, že bez strojů by nebylo blahobytu. Nestačilo by tedy za hodnotu považovat přímo ten blahobyt ("nadbytek životních potřeb")? Ne všechny stroje totiž blahobytu prospívají, případně prospívají blahobytu jednoho, ale současně druhým škodí (např. komín odvádějící spaliny z kotle pod okna sousedům). Co se týče Vánoc, myslím, že láska je pro lidi užitečnější a důležitější.

Několik dalších hodnot, které mě napadly:
- Pluralita. Nikdy bychom neměli dopustit, aby všichni lidé na světě nosili stejné boty, poslouchali stejnou hudbu a vůbec dělali všechno stejně. (Dřív nebo později by pak zemřeli na tu stejnou nemoc...)
- Pokrok - kvalitativní, ne kvantitativní. Aby měla společnost jako celek nějaký smysl, musí se vyvíjet.
- Trvale udržitelné štěstí. Tedy takový způsob života, který umožní člověku být šťastný po celý jeho život. (A pokud možno současně zajistí dlouhodobé přežití celé společnosti.)

Mám pocit, že lidé dnes hodně skrývají nenávist. Podle mě je to opačná strana urážlivosti - lidé si nevyjadřují nenávist, protože se bojí, že by se ti druzí urazili. Proto je dnes tak populární politická korektnost. (Kdy naposledy v novinách psali, že se nějaký politik zachoval jako blbec?) Kdyby lidé nebyli urážliví, uměli si odpouštět a snažili se se pochopit, vyříkali by si to a bylo by jim lépe.

Co se týče formy, řekl bych, že je to spíš miniatura než báseň. (Podobné píše mannaz.)(Ale na básně nejsem odborník, takže můj názor ber s rezervou.)