|
|
Žiješ.
Možná poprvé,
možná po sté.
Tvůj obraz
plní obrazovku.
Máš hubu plnou slov.
Sklízíš ovace,
možná zapomínáš,
že...
Všichni jsme prach.
A v prach se obrátíme.
Možná poprvé,
možná po sté.
Tvůj obraz
plní obrazovku.
Máš hubu plnou slov.
Sklízíš ovace,
možná zapomínáš,
že...
Všichni jsme prach.
A v prach se obrátíme.
Aidlin
Jsme prach a popel, to je přece jasný :-))
LUKiO: Tak to je taky myšlený, klišé tam je účelně. Jejich vlastní zbraně ;)
ten konec mi přijde takové dost klišé, čekal bych něco originálnějšího...zvlášť pokud bych to vztáhl třeba na egoistické politiky /kandidáty na prezidenty, když už jsme tedy v tomto/
já jsem na tu básničku kupodivu myslela a teď si mi potvrdil to nad čím jsem uvažovala, je jedno co ze sebe děláme, všichni tam spějeme
taková beznadějná tím závěrem, samozřejmě je to pravda, ale proto je zapotřebí si to tu pořádně užít, nic by nemělo smysl kdybychom mysleli na smrt a kde je důkaz že se vrátíme? napsaná je dobře, text nesdílím
Tang
Vidím to stejně... a stejně budou další životy, plné toho samého. Jo, dobrá.
Devils_PIMP
Popel popelu
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Všichni : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : ****
Předchozí dílo autora : A nebo ne?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se

