 15.04.2013 3 986(8) 0 |
S.:
Stojící v temnotě
zčernalé vášně,
zapomeň žes tu byl
a zapomeň na mě!
Ruce tě svírají,
prsty tě škrtí,
nezapomeň, že jsi sám,
nezapomeň kdo jsi!
R.:
Bloudíš sám mrzkou tmou,
oči tě pálí
a hlas
se ti vytratí.
Když se pak rozední,
stíny jsou delší
a strach
tě zas obklopí.
S.:
Strach co tě probudí
uprostřed noci,
zapomeň na radost
a zapomeň na smrt!
Bolí tě svědomí,
ztratil jsi city.
Nezapomeň úděl svůj,
nezapomeň jak žít!
R.:
B.:
Dál
musíš s tím žít.
Dál
únava tě provází.
Dál
nechceš být.
Dál
vzhůru do nesnází!
R.:
Stojící v temnotě
zčernalé vášně,
zapomeň žes tu byl
a zapomeň na mě!
Ruce tě svírají,
prsty tě škrtí,
nezapomeň, že jsi sám,
nezapomeň kdo jsi!
R.:
Bloudíš sám mrzkou tmou,
oči tě pálí
a hlas
se ti vytratí.
Když se pak rozední,
stíny jsou delší
a strach
tě zas obklopí.
S.:
Strach co tě probudí
uprostřed noci,
zapomeň na radost
a zapomeň na smrt!
Bolí tě svědomí,
ztratil jsi city.
Nezapomeň úděl svůj,
nezapomeň jak žít!
R.:
B.:
Dál
musíš s tím žít.
Dál
únava tě provází.
Dál
nechceš být.
Dál
vzhůru do nesnází!
R.:
08.01.2014 - 19:18No já myslím, že bys to opravdu mohl nahrat :) tvoje šumění mikrofonu zpopularizovalo a dodavalo by tomu tu spravnou atmosferu :D
15.04.2013 - 20:37puero: No nahrál bych, ale chybí mi k tomu... Basa, kytary a náš zpěvák... Za chyby se omlouvám, je to taková rychlovka, co mě napadla.
15.04.2013 - 19:11Hm, trochu bych ty čárky ve větách dotáhl k dokonalosti. Nechceš to nahrát a vložit sem na mp3?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Noční můra : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Stačí jen pohladit
Předchozí dílo autora : Růže
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Tyrkenit [16], dengu [3], Vanessa J. [3]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
