bumerang, dobře mi tak...:-))

jak jsem na svém těle měla to štěstí zažít význam slov DĚKUJI..

Co všechno je člověk schopen podstoupit pro lásku? Tato povídka však v žádném případě není návodem k použití pro další zamilované...

Tato povídka je napsána částečně na námět jedné z autorek na tomto webu a doufám, že pro mnohé čtenáře bude ponaučením...

Umíte prohrávat? Hrdina tohoto příběhu prohrávat neuměl...

K tomuto příběhu se dá jen těžko něco dodat.Vztahy mezi lidmi jsou někdy složitější, než si sami dokážeme představit...

Až se mě jednou zeptáš, kam utíkala ta slečna s oranžovou gerberou, když nás míjela, odpovím ti asi, že jí prostě ujížděl autobus....

Hrdina této povídky se sice trochu víc nadřel, ale nakonec se mu to vyplatilo...

je to hodně krátká povídka, nemá pokračování a je to takové useknuté.

...prostoduchá přirozenost...stálo mi za to o tom vydatlovat...mám ráda úsměvy své dcery..:-)

Bylo to opravdu zvláštní setkání...

Tentokrát bez komentáře, snad i přesto bude povídka pro čtenáře přitažlivá...

O tom, jak člověk poznává sám sebe. Budu ráda, když si to přečtete a zanecháte koment

Ze sbírky - Lovci lidí. Poodhalíme zde pevně střežená vrátka u jednoho z nejzvláštnějších povolání co znám... Ano, řeč je o revizorech.

Hypoglykémie je jako alkoholové opojení.. "A co milujete na chlastu?" "Ten mír a pohodu, když ležíte ožralý na zemi..." (jsem diabetička už nějakej patek, tak proto...)

Povídka nejen o jednom pracovním dnu hlavní hrdinky....

Vše v této povídce vystihuje její název. Začtěte se a dozvíte se víc.