|
jak jsem na svém těle měla to štěstí zažít význam slov DĚKUJI..
 07.01.2008 8 1526(23) 0 |
Ano a bohužel. Část naší rodiny je postižena trudomyslností.
Vážení, za ty léta, co s DEPKAMA žiju, už vím, jenomže? Jenomže?
Přeteklo to. Jednoho prosincového dne.
Vážně po dlouhé době.
Jo, chválím se ,dlouho jsem to zvládala.
V ten den ale NE.
Skutečně NE.
Křičím,co křičím? Řvu!!!!!!!!!!!!! Brečím.NĚKOHO potřebuji vidět, slyšet , cítit.
Nedokážu být sama.
Jen na chvíli, malou.
Volám, člověka, který je určitě doma a nevadí mi, že mě uvidí V TAK UBOHÉM STAVU.
UBOHÉM, BÍDNÉM, TROSKA NA DNĚ.
Odpověď zní : „nepříjdu“!!!
AHA.
V tom okamžiku to byla docela FACKA, ale posléze, posléze…..měl pro MĚ i TENTO přístup VELKÝ SMYSL, určitě mi rozumíte vy, co víte, že RÁNY jsou tu pro ZOCELENÍ).
Chudáček, co já po něm vlastně chci? Proč ho vlastně žádám, ať mě zachraňuje, vždyť ON NA TO NEMÁ!!!!
V každém případě, píšu kamarádce, nechtěla jsem aby mě zrovna ONA takto viděla, musím být PŘECE SILNÁ. SILNÁ ŽENA. JÍT PŘÍKLADEM.A NEFŇUKAT!!!
Je ale v práci.
NAŠTĚSTÍ USÍNÁM VYSÍLENÍM.
Probouzí mě VYZVÁNĚNÍ MOBILEM.
MARTINA.
„Hned příjdu, jak jsi na tom?...
“Už nemusíš, cítím se lépe“
,brečím …“
TRVÁ SI NA SVÉM.
Tak tu seděla….OBJALA MĚ…TÉMĚŘ POCHOVALA, jako utěšujete malé dítě…bylo to tak přirozené….SLOVY:…“DĚLÁŠ TO DOBŘE ILČO, JSI SKVĚLÁ, MÁM TĚ RÁDA“..
Nechápu, že se mi tak ULEVILO. Poskytla mi rameno, na kterém jsem se vyplakala. Možná 15 minut z jejího života.
A JAK MOC TO NĚKDY MŮŽE BÝT.
DĚKUJI TI MILÁ MÁRČ. MÁM ZA CO.
Vážení, za ty léta, co s DEPKAMA žiju, už vím, jenomže? Jenomže?
Přeteklo to. Jednoho prosincového dne.
Vážně po dlouhé době.
Jo, chválím se ,dlouho jsem to zvládala.
V ten den ale NE.
Skutečně NE.
Křičím,co křičím? Řvu!!!!!!!!!!!!! Brečím.NĚKOHO potřebuji vidět, slyšet , cítit.
Nedokážu být sama.
Jen na chvíli, malou.
Volám, člověka, který je určitě doma a nevadí mi, že mě uvidí V TAK UBOHÉM STAVU.
UBOHÉM, BÍDNÉM, TROSKA NA DNĚ.
Odpověď zní : „nepříjdu“!!!
AHA.
V tom okamžiku to byla docela FACKA, ale posléze, posléze…..měl pro MĚ i TENTO přístup VELKÝ SMYSL, určitě mi rozumíte vy, co víte, že RÁNY jsou tu pro ZOCELENÍ).
Chudáček, co já po něm vlastně chci? Proč ho vlastně žádám, ať mě zachraňuje, vždyť ON NA TO NEMÁ!!!!
V každém případě, píšu kamarádce, nechtěla jsem aby mě zrovna ONA takto viděla, musím být PŘECE SILNÁ. SILNÁ ŽENA. JÍT PŘÍKLADEM.A NEFŇUKAT!!!
Je ale v práci.
NAŠTĚSTÍ USÍNÁM VYSÍLENÍM.
Probouzí mě VYZVÁNĚNÍ MOBILEM.
MARTINA.
„Hned příjdu, jak jsi na tom?...
“Už nemusíš, cítím se lépe“
,brečím …“
TRVÁ SI NA SVÉM.
Tak tu seděla….OBJALA MĚ…TÉMĚŘ POCHOVALA, jako utěšujete malé dítě…bylo to tak přirozené….SLOVY:…“DĚLÁŠ TO DOBŘE ILČO, JSI SKVĚLÁ, MÁM TĚ RÁDA“..
Nechápu, že se mi tak ULEVILO. Poskytla mi rameno, na kterém jsem se vyplakala. Možná 15 minut z jejího života.
A JAK MOC TO NĚKDY MŮŽE BÝT.
DĚKUJI TI MILÁ MÁRČ. MÁM ZA CO.
11.01.2008 - 21:56správná připomínka nostalgiku, NEDOKÁZALA JSEM, marně jsem stále nabízela svou pomoc, tam kde jsem chtěla JÁ ji dát, A K NIČEMU.......a Ti co BY JI ODE MĚ brali, ti mi byli nízcí....Můžeš mi věřit, že už jsem to zkusila vzít za správný konec...držím si palce....
11.01.2008 - 21:48no víš, mám tu kámošku, a ona mi za všechny díla dávala 99% a já furt proč?
to, ona čekala, až mě samou napadne napsat něco o ní.....touto větou jsem ji poškádlila..:-)))....člověk jen BERE a myslí si, že je to samozřejmost, to myslím na sebe, VŽDYCKY NĚKOHO OBJEVÍM A MÁLEM SI MYSLÍM, ŽE JE BŮH....přitom bozi v mém životě...jsou ONI...TI, co jsou tu, když já zrovna vyklízím pole...a nenechají mě ležet v blátě...vím, že to není napsané nic moc...psala jsem to strašně rychle v den beze jmen....a vůbec jsem to neměla předem ani trochu rozmyšlené...byl to hektický počin...VE SKUTEČNOSTI MI BYLO JEŠTĚ HŮŘ....:-(...tak doufám, že jste to nepoznali......:-))))))))))))))))))))
to, ona čekala, až mě samou napadne napsat něco o ní.....touto větou jsem ji poškádlila..:-)))....člověk jen BERE a myslí si, že je to samozřejmost, to myslím na sebe, VŽDYCKY NĚKOHO OBJEVÍM A MÁLEM SI MYSLÍM, ŽE JE BŮH....přitom bozi v mém životě...jsou ONI...TI, co jsou tu, když já zrovna vyklízím pole...a nenechají mě ležet v blátě...vím, že to není napsané nic moc...psala jsem to strašně rychle v den beze jmen....a vůbec jsem to neměla předem ani trochu rozmyšlené...byl to hektický počin...VE SKUTEČNOSTI MI BYLO JEŠTĚ HŮŘ....:-(...tak doufám, že jste to nepoznali......:-))))))))))))))))))))
11.01.2008 - 20:37hm víš, něco podobné jsem zažila
i proto mám v mobilu několik jmen,
když zrovna jeden nemůže, tak druhý
nabídne mi rámě a neodradí jej můj žal
i proto mám v mobilu několik jmen,
když zrovna jeden nemůže, tak druhý
nabídne mi rámě a neodradí jej můj žal
11.01.2008 - 20:27Ano, jistě je velkou pomocí mít ve správné chvíli někoho, kdo podá ruku, povzbudí, pohladí nebo i v dobrém slova smyslu nakopne...
Ale dokážeme i my podat ruku tomu, kdo na ni čeká... snažme se...
Ale dokážeme i my podat ruku tomu, kdo na ni čeká... snažme se...
07.01.2008 - 21:07to je hezky pekne od srdce... ja vim, jak tezky je najit nekoho, komu muzes uprimne rict: ,, DEkuju"
07.01.2008 - 20:47Je skutečně jen málo lidí, které člověku v takové chvíli pomohou a díky si zaslouží.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
DĚKUJI : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Recese - díl první
Předchozí dílo autora : Konec dobrý, všechno dobré
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Aenrillaris řekl o david66 :Ten nejlepší, kterého znám. Talent :) P.S. S Cene jsem to na aragu myslel vážně :)
