protiklady znaj mojí rakovinu přehánění

povidam si se sebou. spis pisu.

...

...

Je to bez kontextu, který možná může chybět...

..rozhodovala sem se, jeslti to sem mám vůbec dávat. . . povídka se nese v duchu mý současný nálady.

Obraz několika vteřin

bavi me hrat si se jmeny. proto je opakuju. kdo me zna vi jak se jmenuju a nehleda otazniky kde nejsou. nekdy sem a nekdy nejsem adrianne. a ted?

muj

feeling red. /spíš momentka.. na povidku moc kratke/

... dávám to sem asi hlavně pro Laylu... ještě to není hotové, ale zrovna jsem se nějak zasekla a bude to trvat dlouho, než se doberu pokračování... a možná by docela stálo za to vědět, jestli to pokračování má cenu. Díky.

Tak staré "dílo" a přesto se k němu stále častěji vracím.. Vlastně, nikdy jsem ani nechtěla zveřejňovat [kdekoliv] toto dílko, ale, přeci jen, potřebuji znát názor i na něco, co už jsem dlouho nepsala..

Beze smyslu, bez pointy.. příliš jednoduché.. stejně, jako já.. a kašlete na to.. protože jsem to já, ne vy ..

pro někoho, kdo se stal součástí mýho života..rychlejš, než sem očekávala. po víc než roce a půl to končim. dřív než začala OPĚTOVANÁ LÁSKA, o který bychom oba věděli. je to pro mě snad nejosobnější dílo tady. nebo spoň v poslednídobě. a tohle si nezaslouží hodnocení.

Inspirace z novinové zprávy...

ovlivněná Bukowskim

Pochopíš? (Moje první, berte s rezervou)