opět páteční noc... nevím, proč jsou vždycky tak zajímavé... ale co, aspoň mám o čem psát... :D

to víte... jednomu je dva dny osmnáct.. a neví co by :)

i takovou atmosféru může mít...*

Napsal jsem ji když letos v Brně napadl první sníh...

objevená v poznámkách.. myslím, že jsem tehdy měla co do činění se vzpomínkami...

Jen vyjádření pocitu....

psáno při velké krizi, z které jsem se potřebovala dostat...

jak dlouho nás, vás, je to ještě bude bavit? ("tři tequily prosím! merci")

jsi, ale nejsi tu...

Každý z nás je k něčemu odsouzen...

aneb... podivuhodné duševní osvěžení:-)

***

taky jste vždycky museli vylézt na ten nejvyší kopec široko daleko?

obnažené já..../vráceno/...;)

je mi smutně-krásně, je mi jemně, je mi trochu tklivě, trochu báječně ...

zkuste přemýšlet... jestli to vlastně o něčem je...

o pravdě nemůže být řeč, stačí jenom žít...

jenom pláč...