opět páteční noc... nevím, proč jsou vždycky tak zajímavé... ale co, aspoň mám o čem psát... :D
 13.10.2007
10
Tahám za sebou
pár meziřádkových tajemství

(na prádelní šňůře).

V černě-lesklých přáních
padám
do náručí.

(Proč se tomu všichni diví?)

Pro dnešek vynechám
jeřabiny
a zasypu listím
okvětní plátky slunečnic.


Zatáhnu vlastní nebe
a nechám vás
bloudit v mojí duši.

(V největší bažině z okolí.)

Se sobě vlastní
přitažlivou odpudivostí

plácám se
v nevyžádaných nápovědách

(v mozkomíšních ozvěnách).

A přitom
potřebuji

pár záchranných lan...
 24.10.2008 07:12
Pss, tajemství, tak choď je po špičkách
ať nespadne ti rovnou do náručí,
je krásnější setkat se s ním v snách
to však nápověda nezaručí
 23.01.2008 20:50
Každý občas potrebuje záchranné laná :) Milujem slnečnice ;) Krásna báseň :)
 25.12.2007 20:19
tak jo..tu už jsem četla andělíčku:)
 14.12.2007 08:01
... plácám se v nevyžádaných nápovědách...
já taky a to se považuji za dozrálou, je to nekonečná cesta
pokusů a omylů jak žít s ostatními a jak žít sám se sebou. Líbí se mi to.
 15.10.2007 18:02
Na prádelní šnůře
suším tvoje listí
které opadává
čeká na rok příští ...

a z vajíčka kuře
oznámí to písní
tou co dárky dává
slova opadavá
 14.10.2007 18:21
ách:)
a ten list...andělské:D...;)
 14.10.2007 10:45
Tohle snad ani nepotřebuje komentář... :o))
 13.10.2007 22:58
Záchranná lana se vždycky hodí...nádherně jsi to všechno vyjádřila...:)
 13.10.2007 22:03
"V největší bažině v okolí" dvě "v" po sobě, taktéž "Se sobě vlastní
přitažlivou odpudivostí" možná není to pravé ořechové, ale báseň je to podařená, má co sdělit
 13.10.2007 21:54
 Eclipse
Moje oblíbená autorka :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.