je to už trochu starší dílko...

snad něco co se dá číst, snad něco u čeho neusnete, snad něco co dočtete do konce, snad něco... První díl

další pokračování, doufám, že vás to trochu zmate.... díl druhý! Kdo nezná pana Fukse, tak nepochopi...ale to nevadi...

čtvrté a neposlední pokračování věnované Megs

a na který jsem se dívala při psaní téhle povídky. To stačí, nemám ráda oficiálně určený ,,měsíc lásky". Místo toho nám:-* (všem) radši přeju, abychom byli šťastní a měli se rádi pořád..půjde to? :o) Číst mezi řádky povoleno, za předpokladu, že to umíte... jinak radši ne!!! Kritiku beru, nic není bez překážek / víme svoje/...chci zpátky múzu..:-D

O nevšedním setkání dvou lidí, o čem všem může někdo snít... Pokračování bude zítra;-)

když ho zrovna nemáme vzpomíname, jak to s ním bylo krásné...

Malý experiment...

Před očima se mi zamlžilo, tlukot srdce se zrychlil a dech začal být slyšitelný. Spatřil jsem něco, co by se mohlo nelíbit jenom člověku, který nezná, neví a ani nikdy nepozná co je to krása.

Příběh o tom, jak jsem ztratil a nakonec znovu poznal človíčku, na které mi tolik záleží.

Nejen zádušní mše za minulé dny...snad mezi řádky a snad i určitě sladká píseň pro ty nastávajicí a budoucí:o) ... Věnováno( :-*) vám !! Nepotřebuju múzu, dokud dýchám ...

c- d-e-f-g-a-h-c a pochopení, že ...

a bije nám do očí.. My ho stejně ale nevidíme...

další pokračování, ještě ne konečné...

Doufám...

konečné pokračování

zahřívá naše srdce...

konečně další pokračování...

Prosím prosím napište mi kometář co si o celé povídce myslíte. Zajímalo by mě, jaké dělám chyby, atd. děkuju moc :-)