|
Co všechno může způsobit společenská deprivace. ;)
|
|
Ze soutěže "Příběh z Vlámského obrazu"
|
|
Maturitní písemná práce na téma - „Jsou vítězství, která jsou hanbou.“
Josef Čapek
|
|
Nahá Betty je mnohem lepší než oblečená Betty. Ed na to přišel nedávno....
|
|
|
|
Krátkej příběh ze života.
|
|
Peklo se zdálo snesitelnější. A mrdání bylo o citu.
|
|
Jsem laciná postelová hračka
Rozbalit
Protřepat
Použit
Zahodit
|
|
Teď už jen zbývá začít Svobodně dejchat
Svobodně myslet
Svobodně mrdat.
|
|
Nehledejte mě v tom. Stejně bych řekla, že jakákoliv podobnost se skutečností je čistě náhodná a jedná se jen o výplod vaší fantazie. Ale přeci jen... Možná malé rozloučení, možná vysvětlení... Kdo ví.
|
|
Stejně nikdy nevím co mám těm babám psát, zvláště když vypadají jako dokonalost sama. Ty musíš být, ale neuvěřitelná kráva, když s takovým ksichtem máš za potřebí opruzovat seznamky. Co?
|
|
Život a smrt z trochu jiné perspektivy.
|
|
aneb "nikdy neříkej nikdy" - i já jsem si bláhově myslela, že se nikdy nemůžu zamilovat do svého učitele...
Více z mé tvorby na www.magdahankova.cz
|
|
NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY
|
|
„A máš zájem je ještě někdy vidět?“.
„Ale jo, ta 19 dorazí zítra. Chce mi ho přeblafnout. Sice to není ono, znáš to, mladý dříví.....
|
|
Už mě přestalo bavit zvát slečny na večere a jim podobné akce s nejistím koncem,
kde jsem se jen koukal, jak si plní svoje bachory za moje prachy
|
|
Ačkoli tahle povídka není nikterak dlouhá, chtěla jsem jí zachytit pár momentů ze života...
|
|
|
|
...
|
1|2
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Mirca [17], Alex Helly [14], elisza [12], Sagiesis [10], raznaja [10], Snílek [10], grajer_ [9], Jan Pokštefl [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

