Co všechno může způsobit společenská deprivace. ;)
přidáno 18.04.2008
hodnoceno 7
čteno 890(17)
posláno 0
        Vdova Rothanzlová vlastně ani nebyla vdova. Jak se vyjádřil během jejich častých rozhovorů její zahradník: „Ale paní, prosím Vás, přestaňte už s tím, vždyť to, že vám utekl manžel, nenapravíte.“ Ale ona si stála za svým. Zarputile odmítala připustit možnost života za zdmi její vily a dvorku. Zvláště odmítala život svého manžela, pana Rothanzla. Jak se její zahradník mezi četnými citovými výlevy dozvěděl, její manžel si prostě našel mladší, hezčí a jistě i chytřejší ženu, zatímco jí nechal starý dům a krásného syna. Se světem se paní Rothanzlová stýkala pouze prostřednictvím jejich zahradníka. Postupně přestala věřit v existenci čehokoliv jiného než světa uvnitř zdí, světa, kde všechno běželo jak mělo, a kde mohla vychovávat svého syna, aniž cokoli jiného rušilo jejich idylu.

        Když slavil Jindříšek, její syn, sedmé narozeniny, začal se zajímat, co je vlastně za zdmi jejich domova. Matka se na něj blahosklonně podívala a odvětila: „Ale zlatíčko, takové otázky. Za zdmi jsou jen nestvůry. Ty nestvůry, které ti vzaly tatínka.“ Jindříšek se s odpovědí spokojil a nechal matku nakrájet svůj dort. Když si ho ale vzal, nedalo mu to a zeptal se: „Ale kde se bere náš zahradník, mami?“ „To je anděl,“ řekla matka „Anděl, který udělá všechno, co nám na očích vidí, a přichází sem jen a jen kvůli nám.“ Synek už byl po zbytek večera zticha. Když šel večer do postele, měl hodně o čem přemýšlet. Uvažoval, jak by mohly vypadat ty strašné stvůry. Že by byly vysoké jako ta stará jabloň, co stojí na zahradě? Třeba vůbec nejsou vidět a jen čekají, až kolem nich někdo projde, aby mu mohly zacpat pusu a udusit ho. Jen jedno věděl Jindříšek jistě. Mají hromový řev. Slýchával ho každý den ze všech stran. A už tehdy věděl, že se jim kvůli svému tatínkovi bude muset postavit.

        Hned po rozednění vyběhl ven na zahradu, aby se trochu protáhl. Nejdříve oběhl třikrát dům. Pokaždé chtěl být o něco rychlejší. Když doběhl naposled, svalil se pod jednu z jabloní a zavřel oči. Chvíli odpočíval a zklidňoval svůj dech. Pak oči pomalu otevřel a pohledem klouzal po zahradě. Kolem travnatých ploch byla několik metrů vysoká zeď. Nikdy za ní nedohlédl, ale každý den se odtamtud ozývaly zvuky, které více než naznačovaly, co se za ní děje. Najednou jeho pohled padl na malá zahradní dvířka. Někdo je zapomněl zavřít! Jindříšek se rozběhl zahradou. Když dorazil ke dveřím, chvilku zaváhal. Sebral malou motyčku, která byla po ruce, a pak už ho nic nedrželo uvnitř. Vyběhl ven. Kolem něj ve vteřině vyrostl nový svět. Všude byly obrovské budovy. Ne jako jejich dům, ale daleko vyšší a postavené ze zvláštního materiálu. Najednou si všiml, že se k němu plouží divná kreatura. Lidské rysy na ní byly strhané. A jakoby se kolíbala na třech nohách. Tohle nebyl člověk, ale jen jeho pouhá napodobenina. Tím si byl jistý. Ty podlé Stvůry se ho snaží přelstít, ale to se jim nepodaří. Potěžkal v ruce zahradní motyčku, rozpřáhl se a udeřil. Po první ráně Stvůra vykřikla a upadla na zem. Udeřil ještě několikrát, pro jistotu, za tatínka.

přidáno 23.04.2008 - 17:29
uživatel smazán
skvěle vypointováno...
přidáno 19.04.2008 - 20:52
wow... dobrý... hodně dobrý... :)
přidáno 19.04.2008 - 12:02
Opravím ;)
přidáno 19.04.2008 - 11:57
:( To mě mrzí že to musím vysvětlovat... :(... Normální lidé chodí o dvou nohách... Ovšem někomu už se chodí po dvou špatně a těm říkáme důchodci ;) Děkuji za napsání chyb :)
přidáno 19.04.2008 - 11:20
Já to nějak... nepobrala.:o) Kdo byla ta kreatura?:o)
Čárky: 1.odstavec- ...světa, kde všechno běželo, jak mělo...
2.odstavec- Ale kde se bere náš zahradník, mami?... Anděl, který udělá všechno, co nám na očích vidí, a přichází sem... a jen čekají, až kolem nich někdo projde, aby...
3.odstavec-...motyčku, která byla po ruce, a pak už ho nic...
Abys to doladil k dokonalosti.;o) Jinak se mi líbí příběh, jenom někdy víc rozvíjej věty... A konec byl hodně dobrý, zaujal mě.:o)
přidáno 18.04.2008 - 22:21
Snad jsem to už nějak poopravil :) A jinak děkuju moc ;)... Ale těch čárek tam bylo dost což? :( Jsem to psal už dřív... :-/
přidáno 18.04.2008 - 22:06
tak ten konec je fakt dobrej, protože mě překvapil, čekala jsem něco jiného a jsem ráda, že jsem se nedočkala. Sem tam ti chybí čárka, ale jinak...smekám.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rodinné sídlo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Šeptej potichu
Předchozí dílo autora : Opeřený výkřik

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku