Tentokrát trocha sociopatie a železniční přejezd. (Na zátiší s lavičkou není vhodné roční období.)

Tak to prostě je a ne, že ne.

Jsem z Pluta, on z Marsu, máme to k sobě daleko, proto si radši najdu Venušanku.. K té je to ještě dál.. :3

Ze soutěže "Příběh z Vlámského obrazu"

http://www.youtube.com/watch?v=yoAPw-eJuYo&feature=related

K tomuto příběhu se dá jen těžko něco dodat.Vztahy mezi lidmi jsou někdy složitější, než si sami dokážeme představit...

Moje soutěžní povídka,která docela mezi básníky zabodovala. Taková oddychovka na léto, možná i další čtenáře potěší...

Jedna z mých starších povídek :)

Svůj osud se častokrát snažíme změnit, když víme, že se stane něco špatného. Ruka osudu si nás však vždy najde a dokoná své dílo, i když jej trochu zmírní, přesto nás to bolestivě zasáhne.

Tak zase něco trošku z jiného soudku, aby si snad lidé nemysleli, že píšu jenom volné verše...

Vážně? Jak vážně? To ti tady mám slíbit, že s tebou budu dokud nezhebnu? Já nelžu. Nevím co bude za zítra, natož za týden. Sakra tohle sis měla rozmyslet než jsi mi vlezla nahá do postele

Povídka pojatá pouze v přímé řeči. Na obsah povídky zapomeňte. Důležité je, jak se dokážete orientovat v textu bez průvodního slova. A právě v tom je ta krása..

Příběh tak trochu o lhostejnosti lidí kolem nás...

Po dlooouhé době, snad zpět:o)

O můj pracovní den se rozhodně nejedná! Taková morbidní hříčka. Napište mi koment, kvůli statistice. :-))

Další povídka na jedno písmeno vás poučí o tom, jak se většinou chovají odmítnutí nápdníci - většinou ti, co ze sebe dělají "na úrovni". :)

Povídka nejen o jednom pracovním dnu hlavní hrdinky....