Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

....tam kde září Sirius

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

...jen to tak zkouším :-)) zamilovaní dělají hlouposti...

.........prostě jen sen o věcech skutečných.........

Další pokus o moderní písničku. Nenáročné rytmické verše si třeba získají i vaši přízeň...Jsou z doby, kdy mi šlo veršování jaksi samo.

Hoodně osobní a dooost čerstvé...jedna z mála co je věnováno...Bambulce...

ranní vzpomínka, možná plná patosu, ale já to tak cítím a basta:-)

... odjel sjíždět řeku a já se o něho bojím ... a zase mám ten pocit, že ho můj strach docela baví :-)

Věnováno...

chybná komunikace -stop-zkusíme zapojit srdce-stop:-))

aneb o jednom chudém, Velkomeziříčském sběrateli...

K vlastnímu odloučení došlo už někdy v červenci, ale až dnes "to" ze mě přešlo do veršů...

Lásko