Letadla v údolí

Nad městem kdesi v kopcích,
stojí na louce dvě řady aut,
v přední se spolujezdkyně milují s řidiči,
zadní jen opovážlivě šumí a brečí
/rozchody bývaj těžký/
to víš my jsme napůl cesty
/Bambulko/

A noční ulice dole pod náma,
vypadaj jako několik letadel,
co šlo na přistání,
/ale všechny kupodivu spadly/,
do toho všeho pláčou mraky,
děsivě vyhlížející chvíle,
pro milostný vyznání

Prší mi do ucha,
tvý vousy škrábou na rtech,
a zbytky kolínské prodíraj se,
strašně pozvolna ale nastálo,
doprostřed mojí mysli
/pořád mám kousek tebe uprostřed dlaně/,
dneska s tvou vůní usnu

V serpentinách směrem domů,
tečou mi slzy velký jak hráchy,
zase jsem se zradila,
nezabírají sliby,
že budu příště jiná,
už tomu snad sama nevěřím


I can´t be strong, you drive me wild…