Věnováno...
 23.02.2008
10
1934 (41)
0
*
Jakým směrem stačí dech
korouhev vnitřní blízkosti?

na kterém lůžku z žeber
tep počatých dětí se ztrácí...

smuteční jívy z proutků
        omrzlý čas střepávají
konfety z gondol výletních
roznášejí ptáci

třeba už zítra na východě
slunce v ledu vyluhují
- v mrtvé vodě
která psům
začernila podrážky

a v kráteru podsrdečním
lyrika zad po rozloučení
        tichounce spláče
nad hubeností narážky

na půlnoční sliby,
které zabloudily
        bluesovým krokem
                zlatohřívých koní
 21.04.2008 22:43
važně nadherná. da se číst pořád dokola a stále na ní zmateně, překvapeně (a kdovíjak jinak ještě) hledět.
 11.03.2008 18:42
nádherný blues.....tahle se ti povedla,má krásnou atmosféru
 26.02.2008 10:54
Momentálně si připadám jak velryba na suchu...;-D...
a proto bude pokračování...možná...;)
 25.02.2008 19:57
je to divný... tolikrát už jsem si ji přečetla a pořád nevím, co říct... velrybo! :-)
 25.02.2008 18:25
Přesně tak...v nejlepším případě se hroty korouhví stáčejí k sobě...to je pak jeden druhému velmi blízký...ale někdy se objeví případ, kdy se chovají jako stejné póly magnetů...
 25.02.2008 16:47
...být zlatohřívým koněm, vrátil bych se... to by ale pak byla jiná báseň... :o)
 24.02.2008 15:08
být jako půlnoční slib...volná...
 24.02.2008 14:00
máš pravdu... trošku jiná káva než obvykle... ale pořád stejně silná a dobrá :)
 23.02.2008 19:02
ano....kterým směrem je stáčena? To ví snad pouze naše srdce a to umí být velmi tajnůstkářské a zrádné.

E
 23.02.2008 17:49
Tak tahle se ti povedla!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.