|
Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*
 04.12.2007 25 2465(93) 0 |
Pod zeleným neonem
praskají hlavy z porcelánu
ve dvou řadách
nepohodlných sedaček
se soukromou exhibicí
polární záře
v uličce autobusu,
kde denně za pár korun
šlapu po hvězdách
***
ráda zápěstím stírám
mozaiku ulepenou
z kapek dechů cizích
na stěnách,
když báseň bez pointy
navléká mi smutek
na rozzářenou tvář,
abych snad nepohlédla
na obsidiánové nebe
bezobratlých
***
z obtisku podrážky
při loučení na chodníku
jsi mohl dobře vyčíst,
že vedle tebe
mé srdce
o lana volnosti
zakopává…
praskají hlavy z porcelánu
ve dvou řadách
nepohodlných sedaček
se soukromou exhibicí
polární záře
v uličce autobusu,
kde denně za pár korun
šlapu po hvězdách
***
ráda zápěstím stírám
mozaiku ulepenou
z kapek dechů cizích
na stěnách,
když báseň bez pointy
navléká mi smutek
na rozzářenou tvář,
abych snad nepohlédla
na obsidiánové nebe
bezobratlých
***
z obtisku podrážky
při loučení na chodníku
jsi mohl dobře vyčíst,
že vedle tebe
mé srdce
o lana volnosti
zakopává…
15.03.2008 - 20:14Velmi lehce čtivé, hezké a povznášející, co ještě říct? Osobitý kousek tvého stylu.
10.03.2008 - 17:23No tak přidám se k řadě komentářů pod sebou. Skutečně se ti to povedlo, ale měl jsem v hlavě komentář ještě než jsem začal číst to dílo, kvůli anotaci... vím, že je myšlena trochu ironicky, ale stejně to řeknu... Vlastní pocity člověka nikdy nejsou maličkostí... a je smutné, že se na ně tak často zapomíná...
18.12.2007 - 10:12takový dokonale surrealistický, nemylsíš?...týo, docela by bylo zajímavý to ztvárnit na papír třeba olejovým pastelem...
17.12.2007 - 20:32Milujem básne ako je táto, sú plné metafor a každý v nich nájde aj kus seba... Ja síce zápästím tie mozaiky nestieram, ale dokresľujem alebo preklesľujem, heh :)
10.12.2007 - 23:20jenze... kdyz si ji zpetne ctu... vim, ze mnoha vecem nerozumim... trochu me to mrzi...
ale ty obraty - hlavy z porcelánu treba....
ju ju
ale ty obraty - hlavy z porcelánu treba....
ju ju
04.12.2007 - 15:14jak jsem se tak dala zuřivě do čtení tvých básní, nepřestávám se diviti=) a tak pojídám svůj úžas a strachuju se, že se přecpu. =)
04.12.2007 - 12:09to nevím...jsme různí že? :-)...asi příště napíšu na zamlžené sklo..."pozor, šlapeš po hvězdách"...třeba se někdo podívá pod nohy...a uvidí...;)
04.12.2007 - 11:47Víš kolik lidí po nic denně šlape...ani o tom neví...;) přitom se na té podlaze tak krásně třpytí...*
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
...Vzkaz na obtisku podrážky... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : ...Čti, než se setmí...
Předchozí dílo autora : ...Duše - poraněná stopařka...
