ranní vzpomínka, možná plná patosu, ale já to tak cítím a basta:-)
přidáno 07.01.2009
hodnoceno 7
čteno 1300(19)
posláno 0
Vůbec netušíš jak moc mi scházíš,
do mých snů jak často vcházíš....
Rána taková v sobě smutek tajím
lásko, kdy se tě konečně najím?

Vůbec netušíš, jak mi chybí dotek tvůj
již daleko, ale v srdci stále můj.
přidáno 02.01.2015 - 02:43
PrimaDen:
Krásně upřímná! Nad posledními verši mne napadlo, že toho vlastně o Tobě moc nevím a přitom se už tady známe nějaký ten pátek a nedá se říci, že bychom se jen míjeli jako dva nevšímaví cizinci...:-)
přidáno 12.02.2009 - 08:39
Ano, tak nějak to také cítím:-))Díky:-))
přidáno 11.02.2009 - 19:15
Taky to tak často cítím...:) že ho jednou samou láskou sežeru...:-D
přidáno 03.02.2009 - 13:50
Občas něco skončí anebo vyhoří.
Zjeví se ti andělé anebo netvoři.

Je to těžký výběr v houfu chlapíků:
prima chlapci a divných ďáblíků.

Někdo to začne a druhý dokončí,
pak pomůže advokát či rozhodčí.

Máš nekonečné množství možností,
uznáš sama, kdo je tvojí předností.

Nikdy doma nenajdeš větší jistoty,
oba musíte znát svoje hodnoty.

Všechno ostatní je podřadné,
žít je většinou velice zábavné...

domysli.
přidáno 07.01.2009 - 15:38
ano, tak tahle mluví z duše i mě. Hezky se čte.
Oni to prostě nevědí, co v nás maj:((
přidáno 07.01.2009 - 12:59
Básnička zdá se býti od srdce,
je hezká, koukal jsem na ni zblízka
..hmmm mně se také někdy stýská
přidáno 07.01.2009 - 11:19
mám pocit, že máme hodně společného, i když jsme každá trochu jiná, ale básničky máme hooooodně podobné, někdy mi mluví přímo z duše ... díky M.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stýskání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Duet pro 2 srdce
Předchozí dílo autora : Situační

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
štiler
» narozeniny
Sparrow [13], Pett [7], CapT.Mayuri [6], Anastazie.maler [3]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku