pokračování a zase mi byla inspirací Megs. Díky ;)

Věnováno Megs... i holka na vozíčku může mít štěstí v lásce, ne?:)

snad něco co se dá číst, snad něco u čeho neusnete, snad něco co dočtete do konce, snad něco... První díl

další pokračování, doufám, že vás to trochu zmate.... díl druhý! Kdo nezná pana Fukse, tak nepochopi...ale to nevadi...

a již třetí díl...věnování je zas pro Megs. :)

když ho zrovna nemáme vzpomíname, jak to s ním bylo krásné...

je to už trochu starší dílko...

Prosím prosím napište mi kometář co si o celé povídce myslíte. Zajímalo by mě, jaké dělám chyby, atd. děkuju moc :-)

abychom ho neslyšeli a nevyplašili...

všimnem si ho ale?

Tak a je tu závěr :-) nevím jestli se líbilo, ale je to moje první povídka

zaklepe a vstoupí...

aneb Pro chvíli ukradenou těm šťastnějším! Bez "bonne fin" , možná jen trochu víc s láskou:) -mezi řádky- Asi proto, že " zpěvy deště, síla poesie a já prosím ještě, ať kapka kapku bije " dopršelo! / ode mě Vám k mým včerejším narozenám:D /

ale jednou musí o dům dál...

Happy endy nečekejte od spisovatelů a dramatiků, ale od života:o) Stále a snad ne napořád bez múzy, jen ve mně ten obraz cosi zanechal...touhu po malíři ?

tak trochu sen, tak trochu realita...tak trochu výkřik...tak trochu prostě já!

Malý skok o čtyři roky do budocnosti...

další povídka, pls o komentíky, dík.

a na který jsem se dívala při psaní téhle povídky. To stačí, nemám ráda oficiálně určený ,,měsíc lásky". Místo toho nám:-* (všem) radši přeju, abychom byli šťastní a měli se rádi pořád..půjde to? :o) Číst mezi řádky povoleno, za předpokladu, že to umíte... jinak radši ne!!! Kritiku beru, nic není bez překážek / víme svoje/...chci zpátky múzu..:-D

Před očima se mi zamlžilo, tlukot srdce se zrychlil a dech začal být slyšitelný. Spatřil jsem něco, co by se mohlo nelíbit jenom člověku, který nezná, neví a ani nikdy nepozná co je to krása.