a již třetí díl...věnování je zas pro Megs. :)
přidáno 20.08.2008
hodnoceno 3
čteno 862(14)
posláno 0
Druhý den při pouhé vzpomínce na Dominika mi v žaludku prolétne roj motýlů. A přiznám se, dlouho se mi tohle nestalo.
V případě Marka to bylo něco jiného. U něj se mi rozbušilo srdce a spíše jsem se cítila ve stresu než, příjemně. Na druhé straně jsem věděla, že co Markovi na ICQ napíšu, to mezi námi zůstane. Mohla jsem mu důvěřovat a taky jsem mu neskutečně důvěřovala. Věděla jsem, že když mu na ICQ napíšu, že mi není dobře, nebo že mám nějaký problém, vždy mě vyslechne a dobře poradí, nebo prostě jen řekne něco co v té chvíli potřebuju slyšet. A pro tohle všechno byl cit k němu pravý, prostě jsem věděla, že to byla láska v pravém slova smyslu. Ano, sice jen z mé strany, ale kdo může říct, že poznal v patnácti pravé city??

Celý den jsem jako ve snách. Rychle se připojím na net a zapnu kecálka, abych mohla kontrolovat jestli se přihlásil Dom. Včera jsme si vyměnili ICQ čísla i čísla na telefon. Ještě mi nepřišla SMS, takže čekám, kdy mi napíše na kecálka.
Dominik se pořád nepřipojuje, zato za chvíli mi bliká zpráva od Marka.

Marek:
Promiň včera jsem se choval hrozně, nějak jsem to s tím alkoholem přepískl:( :)

Andys:
No, viděla jsem.

Marek:
Ehm...včera ti to vážně moc slušelo:)

Andys:
Jo, díky vím, Dom říkal.

Marek:
Jsi naštvaná? Zdáš se mi nějaká odměřená, copak jsem něco provedl?:/

Andys:
Marku nezlob se, ale nějak nechápu tvé chováni. Jeden den si píšeme, druhý den mě ignoruješ ve škole i na ICQ. Já se v tobě nevyznám, do hlavy ti nevidím a začíná mě štvát ta tvoje ingnorace. Je to proto, že jsem na vozíku?

Marek:
Ne..

Andys:
Velice přesvědčivé. Marku, musím jít.

Napíšu poslední věc a hodím si ho na chvíli do invisible listu.

Chce se mi brečet. Člověk o kterém jsem si myslela, že netrpí na předsudky, na ně trpí a vadí mu to, že jsem invalidní.
Jen sedím a koukám do těch bílých zdí a snažím se z nich vyčíst odpověď, proč jsou věci tak jak jsou. Leč, každému musí být jasné, že se jí nedozvím, a to i kdybych tam koukala dva dny, dvě noci, ba snad celý život.

Domek:
Ahoj Andysku, jsi tady?

Rozbliká se mi zpráva na monitoru a moje srdíčko poskočí radostí. S třesoucíma se rukama nadatluji rychlou odpověd.

Andys:
Ahoj Domku, jsem tady:)
Domek:
Jak je po včerejšku? Celou noc jsem nemohl spát, neboť jsem na tebe nějak musel myslet:)
Andys:
To jako vážně???

V hlavě se mi rozsvítí blikající světélko: BACHA. Najednou ztratím chuť si s ním psát.
Dělá si ze mě srandu, zní mi v hlavě. Z celé téhle situace se mi najednou dělá na nic.

Do uší si pouštím Damiena Rice a snažím se zapomenout. Jak na Marka a ty jeho čokoládové oči, tak na Dominika a jeho modré studánky.
Stavidla slz se otevřou a já brečím jako želva. Koukám na ten proklatý vozík a v duchu mu spílám baladu zla.

přidáno 20.08.2008 - 14:27
Tvrdá realita. I takový je život.
přidáno 20.08.2008 - 10:37
já taky fandím Dominikovi :) ne každý se přetvařuje a jen si z druhých dělá srandu, slušní a upřímní lidé taky jsou, je sice pravda že je jich sakra málo ale jsou :)
přidáno 20.08.2008 - 10:04
Super, jak jinak :-) Jsem zvědavá, jaké bude pokračování....já osobně začínám přicházet na chuť Domovi :-D

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozmysli se co chceš...!!! III. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Rozmysli se co chceš...!!! IIII.
Předchozí dílo autora : Rozmysli se co chceš...!!! II.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku