|
O tom, co dnes zůstává po mrtvých.
|
|
stíny
|
|
Lyrická báseň, čili plná emocí i v nemoci.
|
|
schovaní jsou v ní dva mrtví básníci, a podzimní lezavo
|
|
Pro něj.
|
|
O mé snaze abstinovat...
|
|
Tolik to bolí, když dáváte poslední sbohem svému milovanému psovi. Ten smutek jen tak nepřejde... :-(
|
|
po prednasce o aids a hiv od cloveka,kterej se nakazil pred dvaceti lety a jedinej z cr z ty doby zatim zije... nejsilnejsi pribeh a clovek... nemam slov...
|
|
duše světa trpí a některé necítí nic, což bolesti znásobuje mnohem víc.
|
|
Tlak na hrudníku, slyšitelný tlukot srdce, a vrzání podlahy při každém kroku naší chodbou, za noci bez svitu měsíce. (odstavec kurzívou doporučuji číst rychleji. a jinak celkově jako asi všechny básně tohoto typu doporučuji číst uprostřed temné noci a číst si je nahlas polohlasem)
|