reflexivní, introspektivní. (kde jsou mí ante a marie?)

mám absťák a ždímu ze sebe poezii o naprosto neinspirativných věcech. (taky by to mohlo být o pocitu, kdy člověk pije čaj ve svém soukromém koutku a všechno kolem je daleko. a pak vstane, číšník odnese konvičku a čas se rozběhne.) velmi antiklimatická báseň. (ha!)

moc se dívám na hannibala a moc piju čaj a moc se mi stýská. taková nenáročná.

pixličky cigaret jsou vlastně malé osobní svatyňky kuřáků (ale stejně jsem to složila na schodech kostela)

kvír radost, navzdory a vždycky, pampelišky ze spárů mezi dlažebními kostkami.

Kdysi jsem někde četla o oblíbené zábavě "vrchnosti". Říkali tomu "liščí tanec". Spočívala v tom, že chytili lišku, zavázali ji do pytle a pak ten pytel roztočili a vyhazovali do výšky... Lišce v těle těžko zůstala jediná kostička celá...

anglicky, pardon, ale nejak mi to česky nešlo

recyklovaná

lepší název nevymyslím, asi.

krátce o pocitu

Jaro

...

Báseň je česky. Byla pouze inspirovaná písničkou s anglickým textem.

Rondeau.

Je to jediná naše možnost, tady a teď, nejsme tu jen na zkoušku, musíme žít, další šance nebude, reparát neexistuje...

Jedna bolest přebíjí druhou a s ní mizí i tupá prázdnota.