kvír radost, navzdory a vždycky, pampelišky ze spárů mezi dlažebními kostkami.
 19.08.2024
7
559 (16)
0
hranice které se zdají nepřekročitelné jsou
bimodální
jako tvoje prsa
mezi nimi příkop, zbytky železobetonu
hrozba tetanovky ve čtvrtek v pět odpoledne
jód, otrávená sestřička
obrovská bublina v pítku která
uspokojivě žbluňkne po třetím kelímku vody

stejně jsme tam slezli
mezi obrovskými šedými hranoly
se propadneš do třech let spadaného listí
měkkého mechu
sladké vůně rozkladu

někdy musíš vážit cestu na okraj
zkoušet jak daleko od kmene tě větev ještě unese
sednout si do příkopu

to je to pravé místo pro šepot
nikde nikdo
já ještě nejsem a ty zrovna zjišťuješ že přestáváš být
ve stínu polorozpadlého posedu to řekni do ticha
polohlasem, poločlověče

některé radosti jsou jako kopnutí do břicha
jako blesk z čistého nebe
 22.08.2024 22:20
Tohle je skvělý čtení. Poodkrývání...míst...který si nosíme v sobě...
 19.08.2024 13:57
gajda: Přesto je to jediná možnost pohybu - mezistav, liminalita. Cestou někam jsi vždycky mezi; přesto nejsi míň, jen jinde, hůř se čteš - pocestný, poutník, vandrák a vagabund. Ne nadarmo se strašidla a čerti vyskytují na křižovatkách.
 19.08.2024 13:47
 gajda
Pěkné. Asi nejpříjemněji jsem zakopl o tu polovičatou bytost v předposlední sloce. Ta ten qeer nakousla asi nejzřetelněji, ale v takovém jakoby negativním smyslu. Neúplnost JE negativní.
 19.08.2024 13:41
Neu: já teď nevím jestli píšu fakt tak nesrozumitelně že mám přidávat poznámkový aparát, nebo to nechat být. Nicméně: https://en.m.wikipedia.org/wiki/Multimodal_distribution
 19.08.2024 13:33
 Neu
Darko to dobře vystihl. Většinu času nevím, která bije, ale ty obrazy jsou super. Prsa taky.
 19.08.2024 12:54
Darko: to mě těší, šlo mi hlavně o to komunikovat pocit, radost někde mimo vyznačený svět
 19.08.2024 12:46
Myslím, že vobec nechapem, ale veľmi sa mi páčia ukázané obrazy, celkom zvláštnym spôsobom uspokojivé.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.