...
 04.10.2014
6
Oko naděje
tekoucí srdce zdivočelé
jednou se rozleje
jindy pousměje
v negližé
rozespalé
letmý to pohled
mrknutí okaté...
 10.10.2014 10:38
Yana: vanovaso: taron: casa.de.locos: Vzal jsem si Vaše komenty k srdci, tak jsem říkanku poopravil. Snad to bude už lepší :-).
 06.10.2014 13:16
Yana: vanovaso: taron: casa.de.locos: Díky za koment. A pravdou je, že konec je překombinovaný. Ještě že nevíme, jak ten konec bude :-)
 05.10.2014 21:40
první sloka je opravdu úchvatná, v závěru se opravdu také ztrácím
 05.10.2014 17:50
láska, nenávist, život, smrt.... obrovské kontrasty a proto možná ta naděje...- ano, naděje je divoká, ona totiž se musí vymanit z područí rozumu (i citů) a sama za sebe jít vpřed a žít (být tekoucí) - pak je to ta naděje v tom pravém slova smyslu

báseň je úchvatná.
 04.10.2014 20:36
jj, tomu konci taky moc nerozumím... ale fajn...
 04.10.2014 20:17
Hezky pl(a/y)ne, ale konec je nějaký ztracený, fade to black... a to se k té rudé moc nehodí, nebo si to aspoň myslím.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.