Můj volný překlad slavné písně Boba Dylana. Odkaz na verzi, podle které jsem to psal najdete v komentáři 1.2. 2013, čas 6.13. Pokud to chce někdo s hudbou.

rap a text: MC Severák; hudba: Frank Nora Midnight Casette System

Zkusila jsem vybrnkávání, jak jste chtěli. Asi na stočtyřicettisícdvěstěčtyřicátýdruhý pokus se to jakž takž povedlo. Je to spíš taková miniaturka, než cokoli jiného.

Další z těch starších, špatně nahraných. Lépe to vážně nešlo. A prosím o kritiku. Nestyďte se, jen do mě! klidně na mailbox :)

jedna taková kratší :D

nezhudebněný písňový text

Je to už asi trochu mimo, ale taky jsem chtě nechtě přemýšlel nad koncem světa - a nakonec jsem si o tom napsal písničku. Sice mi z toho nakonec vylezl Nohavica, ale je mi to líto jen tak zahodit. Kvalita mizerná, nahrál jsem to u sebe ve třídě s obyčejným klopovým mikrofonem namotaným na klavír :-) - jo - a ten klavír berte fakt jenom hodně s rezervou, něco jsem tam jako narychlo zamlžil, ale spíš jen tak, aby tam něco bylo :-)

Nelekněte se, takhle je divná. (Za názory budu vděčná, klidně pište na mailbox, přijímám kritiku jakýchkoliv rozměrů.) Složena pro jednu z blízkých přítelkyň k narozeninám. V reálu zní líp. No fakt.

hudba a druhý hlas: Johanka

Pro změnu trochu romantiky...

Vždycky bylo mým snem složit písničku v elfštině. Tak tu je. Elfologové se zdrží svých komentářů, vím že to není gramaticky správně. Používala jsem prostý slovník Quenijštiny stažený z internetu. A omlouvám se za jeden ten zkažený tón.

Svědomí je tady momentálně docela aktuální téma, tak jsem vytáh jednu hodně starou věc, kterou jsem sem původně ani nechtěl dávat a trochu ji dopracoval.

Malý pokus splatit dluh, který máme vůči našim milým boubelkám, neboť jsou to právě ony a ne nějaké kostitřasky z Televizních show, které činí náš život milým a snesitelným. Pravá hodnota člověka spočívá v něčem jiném, než jen v jeho figuře! Zpívá se jako píseň: Kulatý, kulatý je ten náš svět!

tak jo trošku jsem si ujela

Už jste si všimli, jak to některým dámám v černém sluší? A vypadají tak něžně a zranitelně, že se v člověku probouzí (nejen) rytířské city...

Omlouvám se za stále stejný doprovod.

úterní dávka patosu, nahraná volšovýma rukama a pochrchlávající zvukovkou.