Sklad

Utrpení v regálech
na policích leží.
V konzervách pro
zvířata zvířata...
běží do strojů, do pecí.
Hovězí, vepřové či jehněčí.

Tisíce duší, očí co slzí
bučí, když je mučí (eticky?)
mečí, ječí či chrochtají
když svůj osud poznají
v řadě mezi ohradníky
pochodují v zástupech
do výrobní linky.

Nohy, co nepoznaly trávu,
za cisterny mléka
zveme je na popravu.
Děkujeme za sýr i vlnu
neznajíc vinu, natož
výčitek pocit.

Kdo z Nás by k
soucitu procit ?, drbajíc
svého pejska za ouškem
když zavoní mu pod čenichem
hovězina, či losos nebo
kočičce jiná ryba a
nechybí ani zelenina.

Kdo z Nás by postál tryznu
nad kontejnery kůží, kde
mouchy se v smradu
množí nad hostinou.
Nemůže Nám nikdo říct
že je to Naší vinnou.
Ty čumáky a lopatky, skelety,
separáty, vždyť
chutnají Nám taky!!

Březinka, Terezín či drůbežárna
vždy dlouhá baráků řada
a pak háky nejen jako znaky idejí
za nohy či za pařáty
zvířata pro zvířata tam
hlavami dolů vysejí...
než do konzerv je zavíčkují
do krabic na palety dají
a Já je zaskladním....