|
nezhudebněný písňový text
|
Je mi jako když na hrachu se klečí,
lidé ke mně mluví, jenže cizí řečí.
Jsem poslední kámen ve vytěženém lomě,
nikdy nepochopím co všichni chtějí po mně,
jejich ústy slova jako hadi plynou.
Pane Bože kde jsi? Já mluvím řečí jinou!
Je mi jako když na hrachu se klečí,
lidé ke mně mluví, jenže cizí řečí.
A já budu mlčet, mlčet jako v hrobě,
nerozumím vám a nerozumím době,
cizinci jsme všichni, navíc v cizí zemi,
naše neřízené lodě plují peřejemi.
Je mi jako když na hrachu se klečí,
lidé ke mně mluví, jenže cizí řečí.
Budu tedy mlčet, mlčet jako v hrobě,
já nerozumím vám, já nerozumím sobě.
lidé ke mně mluví, jenže cizí řečí.
Jsem poslední kámen ve vytěženém lomě,
nikdy nepochopím co všichni chtějí po mně,
jejich ústy slova jako hadi plynou.
Pane Bože kde jsi? Já mluvím řečí jinou!
Je mi jako když na hrachu se klečí,
lidé ke mně mluví, jenže cizí řečí.
A já budu mlčet, mlčet jako v hrobě,
nerozumím vám a nerozumím době,
cizinci jsme všichni, navíc v cizí zemi,
naše neřízené lodě plují peřejemi.
Je mi jako když na hrachu se klečí,
lidé ke mně mluví, jenže cizí řečí.
Budu tedy mlčet, mlčet jako v hrobě,
já nerozumím vám, já nerozumím sobě.
Ze sbírky: Ke zhudebnění
18.01.2013 10:01
a není Život o poznávání? Je a je to dobrodružství, někdy pláčeš, někdy smích, ale dokud hledáš, žiješ... a Ty jsi živý!
17.01.2013 13:42
Yana: tomibender: taron: inkoust: Děkuji vám za návštěvu a za to, že jste mi rozuměli...
17.01.2013 12:45
inkoust
:-)
17.01.2013 10:28
no, pravda někdy se ztrácíme, jsme cizinci nejen pro ty okolo, návštěvníci ve své době a neznámými sami sobě, to je mi blízké. O to je cenější když najdeme někoho pro koho nejsme mimozemšťan, když máme své doma oproštěné toho co se děje venku a když se máme rádi. Kdo ji zhudební?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.