"Říkala jsem mu, ať přestane, ale zmáčkl mě loktem pod krkem, nemohla jsem nic dělat. Taky mi roztrhl triko, to už jsem měla strach, začala jsem křičet. Myslela jsem, že mi přijdou na pomoc." Zase ten přerývaný dech jako na začátku, pýcha a vzdor jsou pryč. Utírá si nos hřbetem ruky, podávám jí papírový kapesník. "A oni přišli, jenže ne na pomoc," doříkávám za ni.

Znáte projekt Piána na ulici? Pamatujete když na "hlaváku" stál klavír?

.. nebojte, tahle nebude dojemná, ani sebelítostivá :))

.. nejsem si jista, jestli by to nemělo být zařazeno v oddílu "tragická" :))

Dočasná pracovní neschopnost a trocha masochismu.

Trochu starší text a pokus zjistit, jak to s tou prózou na literárních webech vlastně je :).

Tak tahle už je s happyendem, i když jak se to vezme :-).

Reakce horkým perem na komentář k tomuto dílu: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=34112-pusta. To jen aby bylo jasno, o co kráčí :).

.. ač mezi povídkami, pro mě je to spíše taková mini úvaha nad jevem, který mi v naší společnosti dost vadí.. / kritizujte, jsem jen pokusný králíček v psaní povídek.. ráda uvítám upozornění na nedostatky.. :)

Moje jediná povídka, už je to taky hezkých pár let co jsem ji napsal.

Ač to tak nejdřív nevypadá, je to příběh o subjektivitě hodnocení amatérské umělecké tvorby. A taky o lži ve službách dobra.

rovněž povídky/symbolické

Rodinné trable...

Teď už jen zbývá začít Svobodně dejchat Svobodně myslet Svobodně mrdat.

Where is my mind? ~mimochodem, taky si všímáte jak "chci" je blbě divný slovo? Zní to tak.

.. volné pokračování vyprávění http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=27750-nazev-nevim