Trochu starší text a pokus zjistit, jak to s tou prózou na literárních webech vlastně je :).

Jeden den v životě chemika. Omlouvám se za chyby, které se tam možná vyskytují. Už moc dlouho si píšu do šuplíku. Pravopis jsem tím pádem nějakou dobu neřešila. :-D

Lidi jsou jenom pijavice, parazitující na moji jedinečnosti. Death

když kousek od vás šumí řeka a vaše oči pozorují hvězdné nebe...

Umíte prohrávat? Hrdina tohoto příběhu prohrávat neuměl...

K tomuto příběhu se dá jen těžko něco dodat.Vztahy mezi lidmi jsou někdy složitější, než si sami dokážeme představit...

Co všechno je člověk schopen podstoupit pro lásku? Tato povídka však v žádném případě není návodem k použití pro další zamilované...

Napsáno již dávno. Není to můj příběh, ale myslím, že se to stává....

Jedná se o mini povídku z celkem z deseti povídek. (A kdo pozná jakou látku/drogu že to Nick vyráběl má u mě smajlíka :-D )

Já jsem to ostatně vždycky říkal, že pravda je méně pravděpodobná než fikce.

Další poklad ze šuplíku - nedopsaná road movie odehrávající se za velkého sucha. Asi ji nedopíšu, protože už nevím, jak to mělo skončit.

Starší povídka napsaná při sledování západu slunce.

Žiju vlastně docela vtipný život, když se tak na to podívám.