Takže... něco jakože druhý díl...? hm.. možná... snad... je to k pochopení, ke čtení... bojím se, že se někde seknu a celá povídka půjde do háje... Buďte trpělivý prosím. A nezlobte! ;)

nehledejte v tom zápletky... z dneška...

Byli spolu, měli se rádi, a rozešli se. Nestalo se nic mimořádného.

naše oči

Krátká povídka o školství, nespokojených rodičích a nadšených učitelích, a hlavně o třídních schůzkách, ze kterých je nakonec stejně vždycky hon na čarodějnice.

Hm, inspirováno jedním i druhým, nikoliv třicátým třetím. A berte to, jak chcete. Tajným zdrojem myšlenek byl Seppälä

O tom, jak člověk poznává sám sebe. Budu ráda, když si to přečtete a zanecháte koment

Přátelství je láska bez křídel.. a zároveň se vylučují. Taky se v tom moc nevyznáš?Ne? Tak asi právě proto jsi mi tak podobná, dívko..:)

Jedná se v podstatě jen o vypsání... Není to povídka, ale jiná kategorie tu pro to není... Celé to berte hodně s rezervou...

Příběh o tom, jak prožívaná radost povýšila i nad zákon

Domácí násilí, to je postrach dnešní doby. Tahle povídka jej líčí poněkud z jiného pohledu....

Měla jsem silnou touhu umístit příběh do Prahy, nevím proč, ale už to tak je...

školní.

bumerang, dobře mi tak...:-))

Tohle je čistá fikce. ;-) aneb když vás obviňuje vlastní literární postava

Tohle se prostě může stát každýmu...

No, toto nie je tak úplne môj štýl. Napísala som to asi pred pol rokom a trochu sa bojím odozvy, keďže v tomto okruhu tém nie som úplne doma. Ale rozhodla som sa to skúsiť - uvidím podľa komentárov ;))

Hledání sebe sama po záchodcích kdesi vprostřed pivní pěny pokrytecké normálnosti

Jiná