|
Čí je to vina?
|
|
Tak už zavři dveře, nech mě tu bejt, ať pojdu, ať chcípnu ve svých myšlenkách . . . .
|
|
Až zvedneš se z popela, pohladím a políbím Tvoji tvář ...
|
|
křehká, malá, nejmilejší, kdo je to? Hádej ženo!
|
|
Neumím rozdávat, tak už se přestaň snažit ...
|
|
teď a tady ...
|
|
Trochu košilatá, puritáni prominou :) Podobnost s osobami či situacemi je čistě náhodná a je produktem bujné fikce autora :)
|
|
.. je jaro :) ... taky to cítíte?
|
|
Než se rozplyneš ve vzpomínce, zastav se a maličko pousměj.
|
|
experiment .... a asi poslední věc na dlouhou dobu ..... :)))
|
|
Najednou, až naše rty se setkají,
najednou, budeme vědět vše,
|
|
Hlavně nikdy nepřestat hledat ...
|
|
Když miluješ, chceš svou lásku ukázat světu ...
|
|
původně přibití na dřevo jsem myslela, papír s podobiznou a výší odměny a nakonec z toho vzniklo...
|
|
Pro ten úsměv šel bych světa kraj ... šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý.... :))
|
|
vteriny do konce, trny smutných růží.
|
|
..jen další z mnoha
|
|
Trochu návrat ke starému stylu, ovšem v novém kabátě :)
|
|
čárky mě omezujou, dílo o hovně
|